Pandemie donutila spoustu firem zavést tzv. hybridní model práce. Na podzim 2021 využívalo home office zhruba 90 % kancelářských profesí. A zjistilo se, že to není vždy procházka růžovým sadem.
Nemuset dojíždět, pracovat klidně v teplácích rozvalený/á na gauči. Neřešit, zda jsem dostatečně upravený/á, co si vzít na sebe, nedohadovat se s kolegy, mít své pohodlí… Ideál? Zdaleka ne. Každodenní rutina spojená s docházením do práce má totiž mnoho benefitů, které si možná ani neuvědomujeme. A to zejména co se psychiky týče.
Dvě strany mince
I když je home office v posledních letech docela dost oblíbený, rozhodně není pro každého. Oblibu si získá spíše u introvertně založených jedinců, kteří mají rádi svůj klid. Akční extroverti budou při práci z domova trpět. Najednou totiž přijdou o veškerý sociální kontakt, nemají kolem sebe kolektiv kolegů, nemohou si s nikým popovídat v obědové pauze. Stejně tak je home office náročný pro rodiče. Zejména v momentě, kdy mají doma děti, které vyžadují pozornost.
Ze dne na den už nejste tím hrdinou, který vydělává peníze a tím pádem nemůže přes týden udělat drobné opravy, vyžehlit, navařit. Chce se po vás, ať fungujete na sto procent na všech frontách zároveň. To rozhodně není dlouhodobě udržitelné. Dřív nebo později si neustálé přebíhání od jedné povinnosti k druhé vybere svou daň.
Když nechci, tak nemusím
Jednou z velkých nástrah home office je prokrastinace. Vezměte si běžný pracovní den. Ráno vstanete, přichystáte se do práce, odvezete děti do školky/školy, přijdete do kanceláře, kde musíte plnit zadaný plán. V zádech máte tým, který na vás spoléhá, šéfa, který vás kontroluje, hodiny, které neúprosně odměřují pracovní dobu. To vše vás žene k výsledkům, k tomu, abyste své povinnosti dokončili v termínu a nemuseli pracovat přesčas.
Doma tohle vše najednou neexistuje. A tak si řeknete, že na některé e-maily odpovíte později, že projekt zkontrolujete večer v posteli. Odsunete jednu povinnost, pak druhou, třetí… Nemáte žádnou motivaci k tomu, cokoli dokončit, nebo spíš se nedokážete donutit. A proč byste vlastně měli? Vždyť i kdybyste práci odvedli včas, nikdo vás za to nepochválí, nepoplácá po rameni. Maximálně dostanete strohé „děkuji“ e-mailem. A to vám rozhodně nestačí. Postupně ztratíte jakoukoliv motivaci, ve své práci už nevidíte smysl. Jste v neustálém stresu, bolí vás hlava, trpíte nechutenstvím, nebo se naopak přejídáte k prasknutí. V horším případě své starosti začnete řešit alkoholem.
Správné nastavení
Podporující prostředí a striktně nastavené hranice jsou dva základní pilíře efektivní práce na home office. Rodina může mít pocit, že když jste doma, jste jim plně k dispozici. Musí si však uvědomit, že vy v určitém čase pracujete. Proto si vymezte hranice, pokud je to možné, tak se v rámci „pracovní doby“ zavřete do místnosti, kde vás nebudou ostatní členové domácnosti vyrušovat. Zkuste den začínat tak, jako byste se opravdu chystali do práce. Nezůstávejte v pyžamu, ale převlečte se, alespoň lehce upravte, nachystejte si svačinu, uvařte kávu. Snažte se neodbíhat od práce, nebo přeskakovat z jednoho úkolu na druhý. Domluvte si s kolegy pravidelné reporty odvedených úkolů, bude vás to motivovat k tomu, je dokončit včas. Jakmile odpracujete svých 8 hodin, vypněte počítač, ukliďte si pracovní místo a věnujte se rodině.
Pro psychickou pohodu je důležitá také celková duševní hygiena, dostatek spánku, zdravý životní styl, pravidelný pitný režim a pohyb na čerstvém vzduchu. Nezanedbávejte ani tuto oblast. Pokud na vás dolehne „ponorková nemoc“, nepodléhejte návalu emocí, ale raději si dopřejte čas a celou situaci vstřebejte, promyslete. Práci i domácí povinnosti prokládejte pravidelnou relaxací a zkuste si dopřát také chvilku jen pro sebe.
Každý člověk je jinak emocionálně nastavený, máme různé potřeby, proto to, co zabere u jednoho, druhému nepomůže a naopak. Zamyslete se nad tím, jaké metody dokážou pomoci vám, jak se sami vyrovnáváte se stresem a nátlakem. Zkuste si vést deník. Zpětně tak můžete zhodnotit, kde jste mohli udělat něco jinak. Na každém dni hledejte alespoň jedno pozitivum, které vám přinesl. A když už opravdu nevíte, jak dál, nebojte si o tom s někým promluvit, ať už s kamarádkou nebo nezaujatým odborníkem – psychologem.
Autor: PhDr. Michaela Miechová, psycholožka online poradny MOJRA