Zdroj: Musicfox, Unsplash

Len jako stavební materiál budoucnosti? V Nizozemsku se už používá

Mezinárodní tým pod vedením Technické univerzity v Eindhovenu postavil most, který je částečně vyrobený ze lnu. Projekt má poukázat na velký potenciál této suroviny ve stavebnictví.

Len je materiál, který je lidstvu známý už po tisíce let. Vyrábí se z něj oblečení, pytle nebo lana. V roce 2016 studenty z několika nizozemských technických univerzit napadlo, že by se dal využít i ve stavebnictví a postavili první most na světě vyrobený ze směsi lnu a speciální bio pryskyřice. O několik let později pak vznikl projekt Evropské unie s názvem Smart Circular Bridge (Chytrý cirkulární most), jehož prostřednictvím vědci tento materiál dále testují.

Smart Circular Bridge
Most částečně vyrobený ze lnu v nizozemském městě Almere. Zdroj: Smart Circular Bridge

Cílem projektu, na kterém spolupracuje mezinárodní skupina pěti univerzit, sedmi firem a tří municipalit, je postavit celkem tři městské mosty vyrobené z biokompozitního materiálu, který použili studenti v původním projektu.

Ekologický materiál

Materiál je lehký, vysoce stabilní a jeho vlastnosti se dají srovnat s hliníkem nebo lehkou ocelí. Směs má být co nejvíce ekologická. Lněná vlákna jsou 100% přírodní a velká část bio pryskyřice má pocházet z nefosilních zdrojů – v rámci projektu chtějí vědci dosáhnout podílu 60 a více procent. K výrobě využívají odpadní produkty z výroby bio nafty a recyklovaných PET lahví.

První most pro pěší postavený v rámci tohoto projektu se otevřel v nizozemském městě Almere letos v dubnu. Stavba je dlouhá 15 metrů a bez problému unese váhu 275 lidí. Vědci na most nainstalovali téměř stovku senzorů, jejichž pomocí sbírají data o chování materiálu při každodenním používání. Analýzu dat, se kterou jim vypomůže umělá inteligence, pak využijí na vylepšení materiálu.

Další mosty vzniknou v průběhu roku 2022 a 2023 ve městech Ulm (Německo) a Bergen op Zoom (Nizozemsko). Materiál se dá v budoucnu využít nejen na stavbu mostů, ale také sloupů, prvků fasád nebo rotorových listů pro větrné turbíny.

Zdroj: Eindhoven University of Technology (tue.nl)