Brněnský startup Mewery vyvíjí laboratorně pěstované maso z živočišných buněk. Od běžného masa se liší „jen“ tím, že při jeho výrobě nemusí zemřít jediné zvíře. Přečtěte si rozhovor se zakladatelem firmy Romanem Laušem.
Foodtech startup Mewery není první firmou, která se zabývá kultivací masa, ale přesto se zásadně liší od konkurence. Roman Lauš, který Mewery před dvěma lety založil, nám popsal, jaké důvody ho k tomu vedly a v čem spočívá výjimečnost jejich výrobního postupu.
Co odlišuje Mewery od jiných firem, které se zabývají kultivací masa?
Všechny firmy s kultivovaným masem se stručně řečeno snaží o snížení zátěže životního prostředí a utrpení chovných zvířat. Mewery odlišuje především technologie. Přetrvávající problém těchto startupů je růstové médium a jeho složka, takzvané FBS (fetální bovinní sérum), které se vyrábí z krve mrtvých zvířat. Kvůli tomu se tato kultivace stává nepřijatelnou pro vegetariány i vegany, přestože se buňky získávají svalovou biopsií a nezemřelo kvůli tomu žádné zvíře. Zároveň je zde problém se škálovatelností a cenou finálního produktu.
I když se daří vypěstovat maso bez zabití zvířete, potřebují buňky ke svému úspěšnému růstu řadu věcí. Mewery vyvíjí unikátní technologii kultivace prasečích buněk na bázi mikrořas. Ty médiu dodávají potřebné živiny a nahrazují kontroverzní FBS. Kromě toho přidávají také růstové faktory a scaffold neboli 3D strukturu.
Mewery cílí na vybudování full stack company. Chceme mít vlastní buňky, vlastní médium, růstové faktory a scaffold z mikrořas, prostě vše nezbytné pro úspěšnou finální produkci masa a jeho obrovskou škálovatelnost.
Co vás k založení startupu přivedlo?
Jsem podnikatel, i když s IT vzděláním. Díky mé IT firmě jsem posledních 13 let nepotřeboval trávit tolik času v kanceláři a mohl jsem vyučovat metody meditace a osobního rozvoje po celém světě.
Jedním z mých největších dobrodružství a mým srdečním projektem byla jednoznačně konference Future Port Prague (FPP), největší mezinárodní futuristická akce ve střední Evropě. Vzhledem k tomu, že jsem byl zodpovědný za obsah celé akce, musel jsem v Americe studovat různé exponenciální technologie a témata exponenciálních organizací. Tam jsem narazil na vznikající pole alternativních proteinů.
Když jsem viděl, jak daleko byl celý průmysl již v roce 2018, rozhodl jsem se, že je načase nejen organizovat akce o budoucnosti technologií, ale také něco udělat. Díky FPP jsem získal osobní kontakty s některými zakladateli alternativních proteinových startupů, a díky Kristýně, mé životní partnerce a klinické bioložce, jsem měl o něco blíže k biologickým projektům. Když přišla pandemie, pár věcí jsem přehodnotil a dospěl k závěru, že kombinace inovativní technologie, podnikání a záchrany bytostí mnou rezonuje nejvíc. Vzniklo Mewery.
Jak probíhaly vaše začátky?
Téměř rok jsme mapovali trh s firmami zabývajícími se pěstováním masa a s významnými vědci v oboru. Sestavil jsem vědecký tým, zahájil spolupráci s Akademií věd ČR a MENDELU a vybudoval vlastní laboratoře v Brně. To za necelý rok. Poté si nás všiml nejaktivnější investiční fond v alternativních proteinech na světě, Big Idea Ventures, a po téměř dvou měsíčním prověřování naší technologie jejich vědci ze Singapuru, New Yorku a Paříže prohlásili, že pokud se nám podaří technologii ověřit v praxi, můžeme změnit celé odvětví.
Jaké důvody pro založení Mewery u vás osobně převažovaly – ohled na životní prostředí, nebo spíše životy zvířat?
Více jak 15 let jsem učil po celém světě metody práce s myslí a předával jsem učení o pohledu na svět, ochrana cítících bytostí mi přišla na mysl jako první. Zároveň vidím technologii kultivovaného masa jako řešení mnoha problémů zároveň, včetně ochrany planety.
Posláním Mewery je vyvinout efektivní metodu a vysoce škálovatelnou produkci kultivovaného masa, která zachrání mnoho zvířat, a snad i naši planetu. Máme šanci nakrmit rostoucí populaci udržitelným způsobem a posílit soběstačnost Evropy.
Pokud bych měl ale odpovědět, co mne nejvíce přimělo tuto firmu založit, tak to určitě budou potenciálně zachráněné životy mnoha zvířat. Dlouhodobě mne i mé okolí znepokojují podmínky, ve kterých chovná zvířata živoří.
Myslím, že společnost je připravená na změnu v pohledu na získávání proteinů. Je nás stále více. Ne všichni jsou nadšení z představy brouků k obědu nebo sójového steaku, jakkoliv lahodně vypadajících. Sám jsem cílovka Mewery – zákazník, který chce maso bez utrpení. I po byznysové stránce mě kultivace masa jakožto podnikatele hluboce naplňuje.
Můžete popsat, jak probíhá proces výroby?
Kultivaci masa si můžete představit jako roubování plodin ve skleníku, který jim poskytuje teplo, půdu, vodu a živiny. Tato nová metoda produkce masa umožňuje buňkám růst přirozeným způsobem, avšak mnohem efektivněji.
V buněčném zemědělství stačí vzít malý vzorek buněk ze zvířete a nechat ho růst v kultivátoru. Ten zajišťuje stejné biologické procesy, jaké se dějí v organismu zvířete, poskytuje buňkám teplo a živiny potřebné k přeměně ve sval: vodu, bílkoviny, cukry, tuky, vitamíny a minerály. Výsledkem je hojnost kultivovaného masa identického masu ze zabitého zvířete, avšak bez antibiotik, patogenů, a utrpení.
Mewery používá zejména kmenové buňky, které získává z krve a pupečníků, které dále izoluje. Buňky rostou v proprietárním médiu bez použití FBS a stávají se z nich svaly a tuky. Díky naší světově unikátní technologii mikrořas se nám daří tvořit i 3D strukturu, na kterou buňky přilnou. Výsledkem jsou nejen prototypy mletého masa, ale také prototypy whole cut masa, tedy kousků tkáně. Ty se mohou dále množit a postupně se mechanicky natahují, čímž se zvyšuje velikost těchto buněk a současně i obsah hodnotných bílkovin. Aneb jak kdysi řekl W. Churchill: „Odprosťme se od absurdity chovat pro maso celé kuře kvůli křidélku či prsíčku, tím, že část masa necháme vyrůst odděleně ve vhodném médiu.“
Proč jste si zvolili zrovna vepřové maso?
Chceme mít největší možný přínos z kultivace masa v našem regionu, kde se nejvíce konzumuje právě vepřové. Světově se vepřové drží na druhém místě, v Evropě mezi masy vyhrává. Většina společností v tomto odvětví se soustředí na hovězí, drůbeží či ryby. Naše technologie nám umožní být světovým leaderem mezi společnostmi kultivujícími vepřové maso z buněk.
V jaké fázi vývoje se aktuálně nachází váš produkt?
Máme za sebou fázi proof of concept (ověření konceptu – pozn. red.) a již první prototypy svalové hmoty, tedy kousků masa. V tuto chvíli pracujeme na několika verzích prototypů pro představení zahraničím investorům. Díky našim nově vybaveným laboratořím a kancelářím můžeme velice brzo začít s produkcí v laboratorním měřítku.
Kdy očekáváte, že budete moct začít s komerčním prodejem?
Myslíme si, že naše technologie bude připravena pro produkci ve větším měřítku do 2 až 3 let. Pro uvedení produktů kultivovaného masa je legislativa jedním ze zásadních faktorů. Nejrychlejší vyřízení je v Singapuru, v řádech měsíců do zhruba 1 roku. Dále v USA, kde to trvá přibližně 1,5 roku, a nakonec v Evropě, 2 až 3 roky. Po naplnění těchto legislativních požadavků jsou možnosti uplatnění produktů na zahraničních trzích závislé již jen na poptávce zákazníků, která s rostoucím povědomím o udržitelném rozvoji a potřebě řešit environmentální témata stále roste.
Od prosince 2021 zůstává Singapur jedinou zemí, která schválila prodej kultivovaných masných výrobků. Jiné země však dělají také pokroky v závodě o schválení a investice do těchto produktů. Myslím si, že se dostaneme na některý ze zmíněných trhů okolo roku 2025 až 2026.
Máte představu, jaká bude přibližně cena finálního produktu?
Naše kultivační metoda na bázi mikrořas snižuje celkovou cenu kultivace savčích buněk o 70 procent v porovnání s dostupnou technologií.
Přidaná hodnota pro zákazníka v porovnání s konkurencí je to, že se jedná o fortifikovanou potravinu. To znamená, že naše produkty budou díky mikrořasám obsahovat navíc zdraví prospěšné tuky, minerály a vitamíny. Stále se jedná o potravinu složenou z větší části z živočišných buněk, takže textura a chuť je stejná jako u konvenčního masa. Rostlinné náhražky si na maso „hrají“, vždy tam cítíte obsah hrášku, sóji a podobných náhražek.
Techno-ekonomické analýzy ukazují, že kultivované maso by mělo dosáhnout cenové rovnosti s konvenčním masem do konce této dekády. Díky naší technologii věříme, že se nám to podaří ještě o něco dříve. Velkou otázkou také zůstává, zda tradiční maso bude v blízké budoucnosti dotováno v takové míře jako dnes. Pokud by velkovýroba masa přišla o dotace byla by cena klasického masa pro koncového zákazníka minimálně jednou tak vysoká.