Pravděpodobně každého někdy naštval soused, který se choval hlasitěji, než by bylo žádoucí. Japonci už se svými sousedy ztrácí trpělivost a rozhodli se proti nadměrnému rámusu bojovat vytvořením hlukové mapy, kam nahlašují problematická sousedství.
Mapa je umístěná na webu DQN Today, který už v roce 2006 vytvořil anonymní japonský autor. V posledním roce stránka silně nabírá na popularitě. Pravděpodobně v souvislosti s tím, že lidé během pandemie zůstávají doma a více si všímají svých sousedů. Mapa nyní čítá už přes 7 tisíc komentářů od uživatelů.
Stránka funguje na principu crowd-sourcingu. Uživatelé z celé země mohou na mapě označovat místa, která se jim zdají příliš hlučná. Zanechávají zde i popis zdroje hluku a další komentáře. Mapa má sloužit především k tomu, aby se lidé mohli vyvarovat návštěvy na nervy jdoucích sousedství.
Boj proti dorozuku neboli pouličním kmenům
Uživatelé webu se chtějí vyhnout tzv. „dorozuku“, což se dá do češtiny volně přeložit jako „pouliční kmen“. Tímto termínem na stránce označují lidi, kteří jsou na obtíž ostatním. Třeba tak, že se na ulici hlasitě baví nebo nechávají po okolí pobíhat křičící potomky. Právě děti jsou nejčastěji nahlašovaným problémem. Anonymní autor však zdůrazňuje, že vinu nenesou ony, ale spíše jejich nezodpovědní rodiče, kteří se je nesnaží nijak krotit.
Potenciálně nebezpečný nástroj
Ačkoliv se nástroj může zdát na první pohled neškodný, vyvolává debatu nad negativními účinky. Podle profesora Akihika Watanabeho z japonské univerzity Shiga je problematické zejména to, že zde lidé nahlašují místa, kde se vyskytují děti bez dozoru. To jsou citlivé informace, které by mohli potenciálně zneužít násilníci. Autor webu však údajně prochází zaslané komentáře a maže ty potenciálně nebezpečné.
Další kritika se týká atmosféry netolerance, kterou web podporuje. Nejen japonští odborníci již pár let debatují nad snižující se tolerancí k rodinám s malými dětmi. Situace je prý daná zejména tím, že populace stárne a není už tolik zvyklá na všudypřítomnost dětí a zvuků, které jsou s nimi spojené.
Proč zrovna Japonsko?
Japonsko čelí nadměrně vysokému hlukovému znečištění. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2018 je dokonce nejhlučnější zemí světa. To souvisí s tím, že 92 % obyvatelstva bydlí ve městech, kde jsou obklopení každodenním, neutichajícím ruchem. Není překvapivé, že nejvíce stížností obyvatelé nahlásili v milionovém hlavním městě Tokyu.
Hlukové znečištění představuje problém i v Evropě. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí z loňského roku je 20 % evropské populace (což odpovídá více než 100 milionům lidí) dlouhodobě vystaveno hladinám hluku, které jsou pro jejich zdraví škodlivé.
Hlukové znečištění může mít negativní dopad na spánek, kardiovaskulární a metabolický systém nebo také způsobit poruchy kognitivních (poznávacích) funkcí u dětí.