Vědci z Univesity College London vytvořili přídavný robotický palec, který po připevnění k ruce rozšiřuje míru i způsob lidské interakce. Následný výzkum ukázal, že jeho používání může mít i obrovský vliv na to, jak je ruka reprezentována v našem mozku. Účastníci studie byli po zaškolení schopni účinně provádět takové úkony, které za standardní situace vyžadují obě ruce. Jedná se například o stavbu věže z lega nebo používání bublifuku.
Výsledky výzkumu ukázaly, že účastníci začali po určité době považovat robotický palec za přirozenou součást jejich těla. Zpočátku byl třetí palec součástí projektu, jehož cílem bylo přeformulovat způsob, jakým lidé vidí a vnímají protetiku – od nahrazení ztracené končetiny po cílený body-hacking. Garant projektu Tamar Makin uvádí, že technologické vylepšování těl je rostoucí vědecká disciplína, pomocí které lze posouvat limity člověka a rozšířit jeho fyzické schopnosti.
Tento obor se každopádně setkává s problematikou toho, že přesně nerozumíme, jak by se tomuto zásahu přizpůsobil lidský mozek. Studiem lidí, kteří používají protetický palec, se vědci snažili odpovědět na otázky, zda může mozek podporovat přídavnou část těla a jak může tato technologie ovlivnit jeho fungování.
Magnetická rezonance objevila změny v senzomotorické kůře mozku
Palec byl vytištěn na 3D tiskárně a přizpůsoben jednotlivým uživatelům. Ti jej mohli ovládat pomocí tlakových senzorů připojených ke spodní straně palců na nohách. Díky kombinaci bezdrátových tlačítek a snímačů na špičkách prstů mohli účastníci provádět s okamžitou reakcí nejrůznější pohyby palce, a to s ohledem na jemné změny vyvinutého tlaku. Studie zahrnovala 20 účastníků, kteří byli trénováni po dobu pěti dnů. Následně byli vyzváni, aby si palec každý den po tréninku odnesli domů a zkoušeli jej používat i v rámci běžných každodenních interakcí. Celková doba nošení se pohybovala v rozmezí dvou až šesti hodin denně.
Mozky účastníků byly skenovány před a po tréninku pomocí magnetické rezonance. Vědci zjistili jemné, ale významné změny v tom, jak byla ruka, která byla rozšířena o třetí palec, zastoupena v senzomotorické kůře mozku. O týden později byli vybraní účastníci, kteří mezitím přestali palec používat, testováni znovu. Ukázalo se, že změny v mozku se vrátily k normálu, což naznačuje, že nemusí být dlouhodobé. K potvrzení této hypotézy je každopádně zapotřebí dalšího výzkumu.
Profesor Makin k tomu dodal, že evoluce nás dostatečně nepřipravila na to, abychom používali přídavné části. Výzkum každopádně ukázal, že rozšiřování našich schopnosti pomocí nových technologií ovlivňuje způsob, jakým se lidský mozek adaptuje na mentální reprezentaci biologického těla.