V sedmdesátých letech začala masově vymírat přirozená populace hlemýžďů na tichomořských ostrovech. Vinu na tom nesl dravý typ hlemýždě, který se přemnožil a zahubil více než 60 druhů jeho přirozeně se vyskytujících příbuzných. Jedni z mála přeživších jsou hlemýždi s domorodci ceněnou bílou skořápkou, Partula Hyalina. Na jejich ulity vědci umístili nejmenší světový počítač, který má objasnit, jak a proč dokázali přežít masivní invazi predátorů.
Biologové a inženýři z Michiganské univerzity vzali nejmenší počítač na světě a připevnili jej k ulitě více druhů hlemýžďů. Cílem programu je zjistit, proč Partula Hyalina může snášet více slunečního záření než predátorští šneci a přežívat na okraji lesů v prostředí, které jiným hlemýžďům nevyhovuje. Výzkumník David Blaauw říká, že vědecký tým byl během krátké doby schopný získat data, která dříve sbírat nešla. Důvodem byla velikost techniky, kterou nebylo možné efektivně připevnit k ulitám.
Řešení přinesl nejmenší počítač světa, Michigan Micro Mote. Jeho konstruktérem je právě David Blaauw a tým inženýrů, kteří jej sestrojili v roce 2014. Jeho připevnění k ulitám pomůže vědcům pochopit, jak chránit endemické druhy na zdejších ostrovech. Pokud tým dokáže zmapovat a chránit jejich stanoviště, tak by mohl také přijít na způsoby, jak zajistit jejich dlouhodobé přežití.
Problém začal u místních obyvatel
Šneci Partula Hyalina jsou pro Polynésany velmi cenění kvůli jejich skořápkám, které jsou žádané při výrobě šperků. Rozhodující roli hrají i pro ekosystém zdejších lesů. Problémy většiny původních druhů začaly v době, kdy byla na ostrovy přivezena obří odrůda šneka afrického. Ten byl původně pěstovaný jako zdroj potravy, ale s postupným přemnožením se stal nebezpečným škůdcem.
Klín se snažili místní obyvatelé vytlouct klínem jiným, tentokrát v podobě růžového vlčího šneka. Ten se sice vypořádal s africkou invazí, ale společně s ní vyhubil i dalších 61 druhů původních hlemýžďů. Partula Hyalina je jedním z pouhých pěti druhů, které přežily ve volné přírodě.