Skupina vědců z Univerzity v Cambridgi zjistila, že se v některých evropských jezerech nachází bakterie, kterým se daří živit na plastovém odpadu.
Plastový odpad představuje v dnešní době velký problém. Kromě omezených možností, jak s ním dál naložit, totiž znečišťuje jezera, řeky, rybníky i moře. Vědci z Univerzity v Cambridgi během výzkumu 29 evropských jezer vypozorovali, že některé druhy bakterií, které se v nich přirozeně vyskytují, se lépe množí a rychleji rostou na zbytcích plastů než na přírodním odpadu, jako je listí či klacky.
Bakterie totiž umí odpad rozložit a získat z něj potravu. Některé druhy by proto mohly pomoci s odstraněním plastů, které znečišťují vodu a životní prostředí. Podle vědců je rychlost růstu dvojnásobná, ale kvůli plastům se zvýšila hladina uhlíku ve vodě pouze o čtyři procenta.
Proč to bakterie dělají?
Podle výzkumu bakterie snadněji získají potravu rozložením plastů než z přírodního zdroje. „Bakterie nejprve využívají jako potravu plast, protože ho snadněji rozloží. Následně jsou schopny rozkládat obtížnější potravu, jako jsou přírodní organické látky v jezeře,“ uvedl Andrew Tanentzap z Katedry věd o rostlinách na Univerzitě v Cambridgi. Vyšší množství bakterii má podle něj také pozitivní dopad na ryby či ptáky, kteří díky tomu mají větší množství potravy.
Protože některé složky v plastech mohou být pro životní prostředí jedovaté, rozhodně nelze znečištění přehlížet či schvalovat. Schopnosti bakterií mají sloužit spíše jako pomoc a ne řešení.
Sběr vzorků z 29 vodních ploch napříč Skandinávií probíhal v roce 2019 v období od srpna do září. Jednotlivá místa nabízela jiné podmínky, jako je rozloha, nadmořská výška, teplota nebo hloubka. Výsledky výzkumu vědci publikovali na konci letošního července v časopise Nature Communications.
„Naše studie ukazuje, že igelitové tašky v jezerech a řekách mohou mít dramatické a nečekané dopady na celý ekosystém. Doufáme, že naše výsledky přimějí lidi k tomu, aby nakládali s plastovým odpadem opatrněji,“ uvedla Eleanor Sheridan z Katedry věd o rostlinách na Univerzitě v Cambridgi.
Zdroj: University of Cambridge (cam.ac.uk)