Profesním cílem Jiřího Navrátila je komerční propojení univerzitního know-how s pokrokovými firmami. I proto působí ve společnosti UNICO, která tuto problematiku řeší s použitím moderních technologií a umělé inteligence. Jaké výhody z toho oběma zúčastněným stranám plynou? Univerzity dokážou uplatnit a prodat výsledky svých výzkumů, firmy naopak získají řešení, které je na trhu posune na zcela nový horizont.
Zakládání spin-offu s Masarykovou univerzitou
Jedním z posledních úspěchů UNICO bylo v oblasti akademické komercializace založení 16. spin-offu Masarykovy univerzity, společnosti Entrant. Ta staví svůj tržní potenciál na výzkumu profesorky Julie Dobrovolné a jejího týmu z Přírodovědecké fakulty MUNI, jehož výstupem je přístroj schopný neinvazivně změřit míru stresu. Účelem spin-off firem je zhodnotit a využít duševní vlastnictví univerzity. Univerzita společnostem poskytuje licenční smlouvu na duševní vlastnictví, v některých případech dokonce vlastní ve společnosti podíl. Ze spin-off firem profitují ve výsledku všechny strany: univerzita pomocí nich lépe zhodnotí své duševní vlastnictví, společnost na trhu získá konkurenční výhodu a v neposlední řadě se výsledný produkt dostane rychleji ke spotřebiteli.
„Profesorka Dobrovolná a její tým odvedli vynikající kus práce, který ovšem neuměli komerčně využít. Věděli, že umí něco změřit, ale nevěděli, kde pro to naleznou nejvhodnější využití,“ říká Jiří Navrátil. „Oslovila nás proto, abychom jí tuto situaci pomohli vyřešit. S týmem jsme technologii na několika setkáních rozebrali, abychom z hlediska komerčního využití odhalili její silné a slabé stránky a definovali jsme si cílovou skupinu, která by z výzkumu mohla nejvíce profitovat. Na základě toho jsme se rozhodli založit novou společnost, která s univerzitou uzavřela licenční smlouvu o využívání duševního vlastnictví. Poté jsme provedli samotný transfer technologie, jehož výsledkem je mimo jiné i investice, kterou jsme získali od Evropské kosmické agentury ESA BIC. To se stalo v řádu několika týdnů od vytvoření business plánu.
U duševního vlastnictví jsou největším kamenem úrazu vlastnické podíly
Entrant není prvním spin-offem Masarykovy univerzity. Ta jich má v současné době šestnáct, jedním z nich je například i společnost Enantis. Ta dokáže upravovat bílkoviny tak, aby byly stabilnější a podporovaly obnovu buněk. Díky tomu získala třicetimilionový evropský grant pro malé a střední podniky a společně s univerzitou podala i celosvětový patent.
„Výzkumníci mají kvalitní nápad, který by chtěli dostat ven, a proto dají vzniknout spin-offu. Taková firma si následně od univerzity koupí licenci, ale vysoké školy kvůli minimálním zkušenostem často neví, na co si dát při uzavírání smlouvy pozor. V některých případech se proto může stát, že univerzita nemá z komercializace buďto nic, nebo výrazně méně, než by mohla mít,“ dodává Navrátil. „Univerzity mají většinou dobře zvládnuté vnitřní procesy, ale neumí tolik pracovat s trhem. Cílem UNICO je tyto chybějící kompetence doplnit a zároveň nabídnout zkušenosti, které na akademické půdě často chybí.“
Řešení? Týmy odborníků a spolupráce s experty
V Česku je za úspěch akademické komercializace považován Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB). Ten získal díky licenčním smlouvám s Gilead Sciences přes dvacet miliard korun, a to z prodeje léků založených na bázi molekul profesora Antonína Holého. V roce 2018 navíc obdržel rekordní investici 800 milionů korun od investičního fondu Deerfield na testování léků proti rakovině. Jak uvádí Jiří Navrátil, tak tajemství úspěchu v takových případech spočívá na několika podstatných faktorech, se kterými univerzity aktuálně bojují.
„Není správně nastavené prostředí. Vědec se chce primárně zabývat výzkumem, s obchodováním proto potřebuje pomoc. Tu by mu měl nabídnout někdo, kdo má tuto oblast v malíku a kdo zvládne výzkumníkův produkt nadesignovat tak, aby na trhu dokázal uspět. Druhý bod se týká transparentnosti. U nejednoho badatele se může objevit rozpor, kdy dovednosti i výsledky výzkumu získal z veřejných financí, ale výnosy chce využívat pro svůj vlastní prospěch. Je třeba stanovit hranici – dokud dělám výzkum za veřejné peníze, tak se podle toho musím i řídit. Výzkumníci navíc chtějí ve spin-offech majoritní podíly. To dává smysl pouze tehdy, pokud se aktivně podílejí na řízení a obchodním rozvoji firmy. Pokud nikoliv, tak majoritní podíl nedává smysl. Od vědců se navíc očekává, že se budou věnovat výzkumu, nikoliv obchodování. Univerzity si zároveň musí vytvořit směrnice, které tyto podmínky konkrétně upravují. Ty musí výzkumníkům přesně stanovit, co je pro založení spin-offu třeba udělat a tato pravidla jasně a transparentně komunikovat,“ komentuje současnou situaci Jiří Navrátil.
„Naše firma jim v tom pomáhá. Designujeme výzkumné služby, tvoříme byznys plány, zajišťujeme vědeckým týmům manažerské dovednosti. A především hlídáme licenční smlouvy a vlastnické podíly. Při jejich tvorbě víme, co ošetřit, aby na tom netratila ani firma, ani univerzita. V ideálním případě dosáhneme podobného úspěchu, jako tomu bylo v případě ÚOCHB. Ten prodal licenci na deset let, ale licenční poplatky ve výši stamilionů korun dostávají i po jejím uplynutí,“ říká jeden ze zakladatelů UNICO Vojtěch Kadlec.
Inspiraci i zkušenosti čerpá UNICO především v zahraničí
Po dostudování dvou doktorátů odjel Navrátil na zkušenou do Velké Británie, kde působil jako externí pracovník v londýnské firmě Imperial Innovations, dceřiné firmě Imperial College. Během tří let, které tam strávil, si uvědomil jedno – vědu lze dělat jako byznys v případě, že máte dobré kontakty. A umíte se v tom pohybovat.
„Firmy, se kterými jsem pracoval, věděly přesně, kde chtějí být za deset let. Měly dobrý plán, vizi i samostatné týmy, které dokázaly tyto oblasti rychle a kvalitně rozvíjet. Mimo to si uvědomovaly, co přesně si jdou na univerzitu kupovat a jak to zapadá do jejich rozvojové strategie. Byly připraveny na inovace a dokázaly je využit ve svůj prospěch. To v České republice umí zatím jen málo firem, a proto se u nás prodej duševního vlastnictví setkává s tolika problémy. V Imperial Innovations se mnou pracoval můj pětašedesátiletý kolega, jenž věděl zcela přesně, kterou technologii komu nabídnout a jak ji napasovat na existující problém. Takto byl schopný každoročně vytvořit čtyři spin-offy, které obratem prodal. A takový přístup potřebujeme i u nás.“
Komercializace se netýká pouze univerzit
Pracovní pobyty i cenné zkušenosti ze zahraničí uplatňuje Navrátil dále i v ČR. Uvědomuje si, že informace jsou cenné, proto v UNICO vyvinuli vlastní platformu, která pomocí umělé inteligence umožňuje kromě transferu technologií i vyhledávání externích specialistů v oblasti výzkumu, analýzu aktuálních technologických trendů, nebo vyhledávání nových investic. Firma se ovšem nezaměřuje pouze na univerzity.
„U nás ve firmě jsme skoro všichni výzkumníci. Tomu přizpůsobujeme i svoji práci. Dali jsme dokupy všechny výzkumné výstupy z Česka, Slovenska a Polska, ze kterých následně dokážeme odfiltrovat cenné a přínosné informace. Umíme říct, který výzkumník je na co šikovný. A nezaměřujeme se pouze na univerzitní projekty, odborníky propojujeme s firmami i z jiných oblastí. Pro startup Rouvy, který vyvíjí cyklistické simulátory, jsme v nedávné době například pomohli najít experta pro vývoj rozšířené reality. I díky této spolupráci je tento startup v hledáčku největších světových fondů. Jsme rádi, že můžeme pomoct i takovým projektům, které se kvůli technologii dostaly v jednom okamžiku do slepé uličky a nyní se i díky nám setkávají s obrovským úspěchem,“ uzavírá Navrátil.