Od roku 2015 do roku 2019 probíhal na Islandu největší světový experiment, který zkoumal psychologické, osobní i ekonomické dopady zkráceného pracovního týdne. Minulý týden byla představena analýza výsledků, které nebudou pro většinu lidí příliš překvapivé. Obecně vzato můžeme říct, že respondenti byli šťastnější, zdravější a produktivnější. Více volného času také snížilo riziko depresí a syndromu vyhoření.
Výsledky výzkumu představila islandská Asociace pro udržitelnost a demokracii (Alda) ve spolupráci s britským think tankem Autonomy Ten poznamenává, že islandský experiment by mohl být použit jako vzor pro budoucí výzkumy i východisko pro případné sociální změny. S ohledem na svojí povahu probíhal experiment výhradně ve státním veřejném sektoru.
„Studie nám ukázala, že tento výzkum byl drtivým úspěchem,“ uvedl Will Stronge, ředitel think tanku Autonomy. „Ukazuje se, že veřejný sektor je zralý na to, aby se stal průkopníkem zkrácených pracovních týdnů. Studie navíc nabízí prostor pro to, aby se v jejích výsledcích inspirovaly i vlády dalších světových zemí.“
Výzkum probíhal ve dvou fázích
Islandský experiment probíhal ve dvou vlnách. Do první z nich se pod záštitou městské rady v Reykjavíku zapojilo více než 2 500 lidí. Druhá fáze pracovala s dalšími 440 respondenty. Dohromady se do výzkumu zapojilo jedno procento pracujících lidí v zemi.
Účastníkům studie byl zkrácen pracovní týden o cca. 5 hodin, a to bez jakéhokoliv snížení platu. Zaměstnanci přitom pocházeli z široké škály pracovišť, včetně kanceláří, předškolních zařízení, sociálních služeb a nemocnic. Strategie krácení pracovní doby přitom šla ruku v ruce i s organizačními úkony na pracovišti. Jednalo se především o efektivnější delegování úkolů, kratší a cílenější schůzky i porady, které, navzdory rigidním názorům některých manažerů, lze efektivně organizovat i skrze e-mailovou komunikaci.
Výsledky studie byly všeho všudy ohromně pozitivní. Pracovní produktivita zůstala stejná, nebo se ještě zvýšila, zlepšila se i duševní pohoda respondentů. Klesl i vnímaný stres a syndrom vyhoření, čímž se celkově zlepšil zdravotní stav i rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Zaměstnanci měli více času na úklid, koníčky a rodinu, spokojení byli manažeři i jejich podřízení.
Výzkum poskytnul argumenty odborovým svazům
Výsledky výzkumu pomohly islandským odborovým svazům při vyjednávání o trvale zkrácené pracovní době, o kterou se snaží od roku 2019. To ovlivnilo desítky tisíc jejich členů. Zpráva uvádí, že přibližně 86 procent všech pracovníků v zemi má nyní buďto kratší pracovní dobu, nebo právo na její zkrácení.
„Islandská cesta ke kratšímu pracovnímu týdnu nám říká, že v moderní době je možné nejenom méně pracovat, ale zároveň zavádět i progresivní změny na pracovištích,“ uvedl za Alda výzkumník Gudmundur D. Haraldsson.
Island není první zemí se zkrácenou pracovní dobou
Islandský výzkum není prvním, který prokázal výhody kratšího pracovního týdne. Když společnost Microsoft Japan zavedla v roce 2019 čtyřdenní pracovní týden, tak vzrostla produktivita zaměstnanců o téměř 40 procent. Novozélandská firma Perpetual Guardian v roce 2018 trvale přešla na čtyřdenní pracovní týden poté, co jejich vlastní zkušební provoz zaznamenal nárůst produktivity o 20 procent. I další firmy se po celém světě snaží opakovaně zavádět kratší pracovní týdny, a to s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce z roku 2018. Ta uvádí, že kratší pracovní doba má za následek šťastnější a produktivnější pracovníky.
„V tomto trendu bychom měli i nadále pokračovat. Věřím, že dalším krokem je zkrácení pracovní doby na 30 hodin týdně,“ uvedl člen islandského parlamentu Bjarkey Olsen Gunnarsdóttir.
Kratší pracovní týdny se osvědčily zaměstnancům, zaměstnavatelům i společnosti obecně. Zda se k této progresivní vlně připojí i Česko, to ovšem zůstává otázkou.