Vědci z Duke University překvapili zjištěním, že kuchyňské houbičky na nádobí mohou být lepším laboratorním vybavením, než pro tento účel 145 let využívané Petriho misky.
Petriho miska je mělká skleněná nebo plastová miska s volně přiléhajícím víčkem používaná v řadě oborů ke kultivaci mikrobiálních, houbových nebo rostlinných kultur. Většina lidí ji zná ze školy. Na dno se nanese vrstva živného roztoku a na ni se pak přidá roztok obsahující mikroorganismy. Jako mnohem lepší líheň pro bakteriální kolonie se však ukázala obyčejná houbička na nádobí. A nejde jen o to, že je většinou plná zbytků jídla, což představuje ideální živnou půdu pro bakterie. Důležitá je především struktura houbičky, která bakteriím pomáhá růst.
V sérii experimentů vědci z Duke University prokázali, že mikrobi jsou tak trochu jako lidé. Někteří ke svému rozvoji potřebují další bakterie, jiní jsou spíše samotáři. Ideální pro zvýšení biologické rozmanitosti je pak takové prostředí, které umožňuje oběma typům prosperovat.
V experimentech s růstem bakterií výzkumníci použili nejprve laboratorní misky různých velikostí a 80 různých kmenů bakterií E. coli. Jak se ukázalo, bez ohledu na velikost misek, na konci experimentu zůstal naživu pouze jeden nebo dva kmeny bakterií, které byly na misce umístěny.
Zcela jiné to bylo s kuchyňskou houbičkou, která umožnila mnohem větší rozmanitost. Z výsledků vyplynulo, že představuje lepší inkubátor pro mikrobiální diverzitu než všechna testovaná laboratorní zařízení. Houbička totiž dobře napodobuje podmínky v půdě. Nabízí bakteriím několik stupňů separace a různé velikosti společných prostor, kde se mohou množit podle svých potřeb.
K čemu jsou podobná zjištění užitečná? Závěry studie využijí další vědci. Ve výzkumech týkajících se bakterií mohou zohlednit i strukturu prostředí, která může mít zásadní vliv na výsledky. Dále může zjištění vést k lepším průmyslovým řešením, využije se například v oblasti čištění vzduchu.
Zdroj: Duke University (pratt.duke.edu)