Výzkumníci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vyvinuli přenosný navigační systém, který má v budoucnu pomáhat průzkumníkům na Měsíci.
Až jednoho dne přistanou na Měsíci první turisté, budou čelit problému s orientací. NASA ve spolupráci s partnery proto pracuje na vývoji přenosného mapového systému dálkového průzkumu s názvem KNaCK (Kinematic Navigation and Cartography Knapsack).
Zatímco v pozemské krajině se můžete orientovat podle unikátních bodů jako je vrchol kopce, na jižním pólu Měsíce něco podobného nepřichází v úvahu. Zdejší terén se většinu času nachází ve hlubokém stínu. Rozpoznávání orientačních bodů a určování vzdáleností mezi nimi je v místních podmínkách obvyklými metodami prakticky nemožné. Proto se astronautům bude KNaCK velmi hodit.
Jedná se o mobilní lidarový skener, který k měření vzdálenosti využívá laserový paprsek. Zařízení vypadá trochu jako turistický batoh s tyčí, na jejímž vrcholu jsou umístěny přístroje. Každou vteřinu zachytí miliony měřicích bodů, které v reálném čase vytvářejí mapu okolního terénu ve vysokém rozlišení.
„V zásadě se jedná o geodetický nástroj, který umí vytvářet 3D mapy s ultra vysokým rozlišením s centimetrovou přesností a dát jim bohatý vědecký kontext. Také pomůže zajistit bezpečnost astronautů a jejich vozidel v prostředí bez GPS. Identifikuje skutečné vzdálenosti k odlehlým orientačním bodům a v reálném čase ukáže průzkumníkům, jak daleko se dostali a jaká vzdálenost jim ještě zbývá do cíle,“ vysvětluje planetární vědec Michael Zanetti, který stojí v čele projektu KNaCK.
Mapování Měsíce
Pro budoucí mise na Měsíc se předpokládá, že s pomocí přístroje výzkumníci budou moci přesně zmapovat topografii krajiny, včetně hlubokých roklí, hor nebo jeskyní. Protože lidar funguje dokonce i v naprosté tmě, nebudou astronauti muset používat těžká osvětlovací zařízení pokaždé, když se někam vydají. Přesnost map vytvářených KNaCK je o řád větší než u konvenčních topografických map a výškových modelů, které se používají na Zemi.
KnaCK má za sebou již několik ostrých testů. Koncem roku 2021 pracoval v sopečném kráteru, jehož stáří se odhaduje na 25 až 80 tisíc let. Výzkumníci ho také použili k provedení 3D rekonstrukce téměř 10 kilometrů dlouhých mořských bariérových dun, které chrání odpalovací rampy raket v Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. Díky tomu bude možné v budoucnu vyhodnotit, jak postupuje eroze dun, což může přispět k vyšší bezpečnosti vesmírných letových misí.
Dalším krokem bude miniaturizace hardwaru. Prototyp batohu aktuálně váží asi 18 kilogramů. Cílem ale je, aby zařízení, které se skutečně dostane na Měsíc, bylo velké asi jako plechovka od piva. Pak by neměl být problém připevnit přístroj na astronautovu helmu nebo lunární vozítko, kde současně zůstane spousta místa pro další přístroje a vybavení.
Zdroj: NASA