Nejlepší odpad? Žádný odpad. České JRK mění podobu odpadového hospodářství v Česku i v zahraničí

Tři absolventi vysoké školy se před devíti lety rozhodli působit v takové oblasti, která bude nejenom dávat smysl, ale především přinese pozitivní ekologický dopad. Propojením byznysu a ekologie vznikla společnost JRK, která si vytyčila ambiciózní cíl – zlepšit odpadové hospodářství v České republice. O to se v současnosti stará padesátičlenný tým, který působí nejenom v tuzemsku, ale i v sousedním Slovensku.

Fotografie v článku použity se svolením JRK.

„Bylo nám jasné, že pokud chceme něco změnit, musíme o tom přesvědčit i ostatní, tedy ty, kteří o změnách rozhodují. Od začátku tak klademe především důraz na spolupráci se samosprávami měst a obcí,“ říká ředitel společnosti Robin Dufek.

Základ tvoří spolupráce s obcemi a městy

Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už však odpad vznikne, je důležité jej řádně vytřídit. Dle nařízení Evropské unie musí míra recyklace v České republice dosáhnout v roce 2035 65 %, a proto je nezbytné začít odpady řešit již nyní. Nejefektivnější cestou, jak toho dosáhnout, je spolupráce s obcemi a městy a následné navázání partnerství v rámci odpadového hospodářství.

„Základní pilíře tohoto partnerství bych shrnul do tří oblastí – především se jedná o to, abychom vůbec předcházeli vzniku odpadů, dále se jedná o maximalizaci míry třídění a spolupráci v dlouhodobém horizontu. Víme moc dobře, že v každé samosprávě řeší odpadové hospodářství jinak. Zavést evidenční systém, vybavit sběrný dvůr nebo třídit bioodpad ve středně velké obci s převážně rodinnými domy je jiné než ve městě s bytovkami. Velkým činitelem jsou také lokální podmínky,“ dodává Dufek.

Efektivní nakládání s odpady je v České republice jedna z povinností, které městům a obcím kromě nařízení EU ukládá i tzv. odpadový zákon, který vstoupil v účinnost k prvnímu lednu letošního roku. Nový balíček odpadové legislativy Ministerstva životního prostředí má do odpadového hospodářství přinést moderní trendy. Především se jedná o zvýšení třídění a využití odpadů, odklon od skládkování a plnění povinných evropských cílů. V praxi to znamená především to, že Česko musí za 5 let recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %, do roku 2030 potom o pět více. Dnes se jí to přitom daří pouze ze 41 %.

„S ohledem na odpadový zákon je třeba říct, že drtivá většina samospráv komplexní přístup k odpadovému hospodářství potřebuje a potřebovat bude. Je pro ně podstatné, aby zjistili, v jaké fázi se jejich odpadové hospodářství nachází. A to je naše parketa. Na základě naší analýzy se dozví, co a jak musí udělat pro to, aby splnili nároky, které na ně nová legislativa klade,“ říká Robin Dufek.

Řešení může přinést i kompostování

Většinovou složkou, která se objevuje v černých nádobách na směsný komunální odpad, je biologicky rozložitelný odpad (BRKO), který vzniká především v domácnostech. Ten tam přitom vůbec být nemusí, jelikož může být zkompostován. Kompostování je proto aktuálně vnímáno jako jeden z nejdůležitějších kroků, jelikož pomáhá předcházet vzniku zbytečného odpadu. A právě tímto přístupem ho lze i efektivně likvidovat. 

„Vhodným řešením je zavedení systému domácího kompostování společně se sběrem kuchyňského odpadu, a to dům od domu. Současná česká legislativa toto řešení bohužel zatím moc nepodporuje. Zaznívají argumenty, podle kterých to údajně není příliš hygienické. Přitom například v Itálii je takový systém zaváděný běžně a Italové díky němu dosahují skvělých výsledků. My taková řešení zavádíme v tuzemsku a nastavujeme na míru potřebám každé samosprávy.“

Podpořit kompostování může město několika způsoby. Kromě sběrných dvorů a kontejnerů na bioodpad může šířit osvětu i tzv. vermikompostéry. Při tomto typu kompostování se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na kvalitní organické hnojivo. Vermikompostér lze umístit na balkón, chodbu, do garáže, dílny, kuchyně nebo do třídy ve škole či do kanceláře. V českých končinách jde v tomto ohledu příkladem např. město Litoměřice, které v uplynulých dvou letech rozdalo občanům 160 vermikompostérů v hodnotě necelého půl milionu korun.

„Podporujeme tímto třídění bioodpadu i v těch domácnostech, kde lidé nemohou mít vlastní biopopelnici,“ uvádí Miroslava Jirků z odboru životního prostředí městského úřadu Litoměřice.

Změna začíná u lidí i politického osazenstva

Ačkoliv roste celkové množství směsného komunálního odpadu (v Brně se v roce 2020 jednalo oproti roku 2019 o nárůst 2,2 procenta), tak zároveň roste i množství tříděného odpadu. Dle statistik společnosti EKO-KOM zaznamenaly za rok 2020 nejvýraznější nárůst vytříděné kovy, a to o více než 56 procent. Papíru vytřídili lidé o 14 procent více a třídění plastů se zvýšilo o osm procent. Svoji roli v tomto procesu hraje i osvěta veřejnosti a narůstající zájem o cirkulární ekonomiku.

„Pokud se chováme udržitelně, tak vlastně vycházíme z principů cirkulární ekonomiky. V odpadovém hospodářství je to to stejné. Začíná to u toho, jak lidé přemýšlí, resp. co nakupují a pokračuje to právě u měst a obcí. To, jak přistupují k odpadům, koho si vybírají pro jejich sběr apod. Osvěta je v tomto případě nesmírně důležitá. Proto na jedné straně navrhujeme nové strategické postupy v rámci řízení odpadového hospodářství, na straně druhé školíme a vzděláváme samotné občany – samozřejmě v době, kdy není karanténa či jiná omezující opatření. To celé v režii vyškolených specialistů, kteří zastávají motto „žiju tím, co dělám“. Věřím, že každý z našich zaměstnanců má vnitřní motivaci chovat se udržitelně i v osobním životě, takže předávají dál takové hodnoty, kterým sami věří. A to je v tomto odvětví nesmírně důležité,“ říká Robin Dufek.

Samostatnou kapitolu potom tvoří i priority současných zastupitelstev, u kterých může environmentální politika stát při celorepublikovém srovnání na rozdílných příčkách.

„Ačkoliv se osobně domnívám, že dlouhodobé trendy, které vycházejí ze společnosti konzumu, nevedou k udržitelnosti, tak přesto zůstávám optimistou. V JRK vidíme, že si mnozí lidé, v našem případě starostové a zastupitelé, uvědomují, jak je udržitelný rozvoj žádoucí. Především jsme svědky toho, že s tím skutečně něco chtějí dělat. Věřím tedy, že se i díky odvážným komunálním politikům dočkáme dlouhodobě udržitelného přístupu,“ dodává Dufek.

Své poselství šíří JRK i skrze vlastní e-shop Zemito

JRK spustila v roce 2018 i samostatný e-shop Zemito.cz. To, co se zpočátku jevilo jako spontánní nápad, se postupem let vypracovalo v silný projekt, který předává poselství o udržitelnost v podobě ekologických produktů do domácnosti, na zahradu a v neposlední řadě ve formě kosmetiky. Kromě produktové nabídky spravuje eshop i vlastní blog, na kterém se dělí o praktické tipy o fermentování, kompostování a dalších aspektech udržitelného životního stylu.

„Chceme lidem ukázat, že Zemito.cz není jenom další z řady ekologických e-shopů, které vznikly na základě módního trendu. Podobně jako v JRK se i v Zemito snažíme prostřednictvím nám blízkých hodnot ukázat světu, že běžné výrobky lze nahradit těmi udržitelnými a proč je toto téma v současnosti natolik důležité,“ říká zakladatel JRK Mojmír Jiřikovský.

„Řekl bych, že naší největší přidanou hodnotou je to, že žijeme tím, co prodáváme a absolutně tomu věříme. A máme také štěstí, že za námi stojí mezinárodní tým expertů. Ten má více než dvacet let zkušeností s tím, jak dosáhnout v jiných evropských zemích těch nejlepších výsledků v odpadovém hospodářství. My jejich ověřené návody zavádíme, s ohledem na regionální specifika, do našich podmínek – do roku 2025 chceme konec konců maximalizovat míru třídění ve městech a obcích. A to je skvělá kombinace, nemyslíte?“ uzavírá Robin Dufek.