Symboly mají v lidském myšlení své nezastupitelné místo. Usnadňují nám způsob komunikace, pomáhají nám orientovat se ve stále složitějším světě i internetovém prostoru. Málokterý symbol si v posledních letech ovšem vysloužil takovou pozornost, jakou si pro sebe uzurpovala malá, nenápadná mřížka. Neboli křížek. Nebo, chcete-li, hashtag.
Příběh této globální spojovatelky, která se světu poprvé představila před čtrnácti lety, by ovšem mohl v leckterém ohledu připomínat Popelku. Z nepříliš oblíbené funkce se hashtag vypracoval na stálý evergreen, který nemůže chybět u příspěvku žádné #happy #czechgirl v republice. Nebo Úřadu vlády na TikToku.
Dny před Twitterem
Před samotnou érou sociálních sítí a Twitteru byla mřížka používána již v roce 1988. Na pražském výstavišti v tomto roce vyhrávali britští Depeche Mode, Sovětský svaz vypouštěl do vesmíru svůj raketoplán Buran a uživatelé Internet Relay Chatu (IRC) začali používat křížek k označování takových témat a skupin, které byla tematicky podobné. S ohledem na to, že se jednalo o funkci určenou čistě pro technologické fajnšmekry, tak se v této době ještě nedá hovořit o jakémkoliv šířeji užívaném trendu.
Vlaštovka v podobě Twitteru
O téměř dvacet let později, konkrétně 23. srpna roku 2007, se využití křížku začalo posouvat k jeho aktuální podobě. Uživatel Twitteru Chris Messina, bývalý inženýr Google a Uberu, se nechal v IRC inspirovat k řešení toho, jak zpřehlednit zobrazování relevantního obsahu pro uživatele. A první moderní hashtag byl na světě.
Jeho praktické využití se ovšem rovnalo situaci z roku 1988. Twitter vnímal návrh na nově zavedenou funkci jako příliš „nerdovský,“ stejný názor měli očividně i samotní uživatelé.
„Sesypala se na mě kritika takového množství haterů, že jsem si myslel, že se tahle věc nikdy neuchytí,“ uvedl později Messina. „Ale stejně jsem věděl, že to je ta nejjednodušší věc, která by mohla ve výsledku fungovat více než dobře.“ Stejné stanovisko zastával i na svém blogu Factory Joe, který oslovil další technologické nadšence.
O dva dny později našla mřížka i své nové pojmenování. Uživatel Stowe Boyd navrhl označení hashtag a mezi úzce vymezenou skupinkou lidí začala probíhat propojená konverzace, která by mohla nezasvěcenému oku připadat opravdu trochu … specifická.
Světovým fenoménem mrknutím oka
O dva měsíce později se každopádně ukázalo, že pesimistické předpovědi Twitteru i vlna posměváčků selhaly. Hashtag se totiž začal šířit doslova jako oheň. A to při požárech v kalifornském San Diegu v říjnu 2007.
Uživatel Nate Ritter psal náhodou velmi oblíbené tweety o požárech. Messina si všiml, že pojem SanDiegoFire byl používán jako značka na Flickru. To inspirovalo Messinu, aby oslovil Rittera a navrhl připnutí hashtagu #SanDiegoFire u všech příslušných tweetů. Ritterovy tweety se staly díky svojí relevantnosti i dobrému uživatelskému zacílení tak dobře známými, že i ostatní uživatelé Twitteru začali pomocí hashtagů seskupovat tematicky zaměřený obsah.
O rok později začali symbol používat američtí konzervativci k tomu, aby povzbudily Kongres k hlasování o návrhu nového energetického zákona. „Náhle jsme se ocitli z technologického kroužku v politické mašinerii, a to znamenalo obrovský skok,“ komentuje Messina další vývoj trendu.
Politika očividně zabrala. Oblíbenost hashtagu raketově stoupala, další průlom proběhl v roce 2009. Twitter představil vyhledávací nástroj, pomocí kterého mohli uživatelé vidět, kdo jiný používá konkrétní hashtag. O rok později společnost zavedla tzv. „Trending Topics“, které zobrazují nejoblíbenější hashtagy v daném čase. A potom se jedná už o klasický příběh toho, jak si novou funkci začala přisvojovat i dravá konkurence.
Nejeden dnešní příspěvek často připomíná spíše přesolené jídlo
Nový kulturní fenomén logicky oslovil i další společnosti na trhu. První na palubu přiskočil Instagram, který používá systém hashtagů od svého založení v roce 2010. Facebook se přidal o tři roky později. A zbytek trhu se k novému způsobu komunikace více či méně prokousal v rámci několika málo následujících let.
Od svého zavedení prošly hashtagy dlouhým vývojem. Od pohodlného způsobu seskupování obsahu se křížek stal nepostradatelný nástroj, který je často kvůli mainstreamovému rozšíření nadužíván.
Jako příklad můžeme ukázat statistiky z minulého roku, podle kterých průměrný příspěvek na Instagramu obsahuje téměř 11 hashtagů. Podle stejného výzkumu ale dosah příspěvků klesá v případě, že obsahuje šest nebo více hashtagů, takže je ideální používat pět nebo méně.
A pokud byste snad mysleli, že používání nejoblíbenějších hashtagů je nejkratší cesta k pomíjivé slávě, tak své stanovisko přehodnoťte. Jedna z nejoblíbenějších frází #cute je aktuálně na Instagramu připnutá k 613 494 033 příspěvkům. Vaší roztomilosti by mohlo ubrat na kráse to, že Váš příspěvek převálcuje dalších 600 milionů podobně zaměřených postů.
A to stejné platí i pro další top strop hashtagy – na síti aktuálně koluje téměř 890 milionů #photooftheday, 760 milionů umělecky zaměřených #art příspěvků, nebo téměř 3,5 milionů těch, kteří zastávají filozofii #livelaughlove. A pokud Vás zajímá původ i dalších trendů a zaujal Vás poslední jmenovaný fenomén, tak si přečtěte náš článek o tom, jak filozofie Live Laugh Love pomalu infiltrovala nejednu moderní domácnost. Třeba zrovna i tu Vaší.