Úspěšný DJ a saxofonista a zároveň vystudovaný lékař, který se zúčastnil humanitární mise v Keni. To je František Šalanda, který se stal osobností měsíce na Trend Watcheru. Přečtěte si náš rozhovor.
František Šalanda, známý také jako Saxofrancis, v Česku jako jediný na profesionální úrovni provozuje DJing v doprovodu s živou hrou na saxofon. Po dokončení náročných studií na medicíně a konzervatoři se vrhl na kariéru v hudbě. Zeptali jsme se ho na úspěchy a pády, které ho zatím potkaly a na plány, které má do budoucna.
Studoval jsi zároveň medicínu a konzervatoř. Co na tom bylo nejtěžší?
Samotné studium je samozřejmě náročné, na medicíně jde o obrovský objem učiva a na konzervatoři zase o velké množství času, které člověk musí věnovat hraní. Pro mě samotného bylo ale asi nejtěžší skloubit školu s pravidelným vystupováním. V první půlce studia medicíny jsem se hraní věnoval na „mírně pokročilé“ profesionální úrovni, ale pak se to zlomilo a už jsem musel do svého rozvrhu vměstnat stovku koncertů ročně. To už bylo celkem dobrodružné, hlavně ve zkouškovém období.
Co tě vedlo k výběru této kombinace?
Hudbě se věnuji odmalička. Se hrou na zobcovou flétnu jsem začínal v šesti letech a pak jsem se postupně přes klarinet dostal až k saxofonu. V době, kdy jsem se hlásil na konzervatoř, jsem si ale ještě moc nevěřil na to, že bych se hudbou jednou mohl živit. Rodina samozřejmě chtěla, abych se věnoval i nějakému „normálnímu“ oboru, se kterým budu mít jistotu zaměstnání. V tu chvíli mi dávala největší smysl medicína. Částečně mě k tomu inspirovala starší sestra, která medicínu také studovala.
Nějakou dobu to ale vypadalo, že na konzervatoř nenastoupím a budu studovat pouze medicínu. Talentové zkoušky jsem zvládl, ale protože bylo málo zájemců o kombinované studium, ročník se neotevřel. Až těsně před začátkem semestru mi konzervatoř nabídla, abych složil rozdílové zkoušky. Po jejich úspěšném zvládnutí jsem pak nastoupil rovnou do druhého ročníku.
V hudební sféře za sebou máš řadu úspěchů. Čeho si ceníš nejvíc?
Hezkých momentů byla celá řada, ale kdybych měl některé vyzdvihnout, budou to určitě ty ze zahraničí. Neskutečným zážitkem byla například moje první show v klubu NOA na Zrće Beach v Chorvatsku. Hrál jsem v hlavní sezoně, v prime time a pro úplně plný klub, což bylo něco neuvěřitelného. Bylo to krásné i v tom, že mě nikdo z publika neznal, ale bylo vidět, že je moje show baví a v závěru jsem získal i obrovský aplaus. Od té doby hraju na Zrće každý rok a vystupoval jsem tam již ve všech nejznámějších klubech.
Druhý velký milník přišel minulý rok, kdy jsem si zahrál na španělské Ibize, a to i přes to, že byly kvůli koronaviru zavřené všechny velké kluby. Společně s kolegou Víťou Šimečkem alias VIIITO se nám podařilo zahrát si v rooftop baru slavného Hard Rock Hotelu, což považuji za velký úspěch.
A zažil jsi naopak nějaký neúspěch nebo fail?
Těch byla taky velká spousta, hlavně tedy technických. Souvisí to s tím, že jsem spíše saxofonista. DJing jsem ke svému hraní přidal teprve před pár lety. Ze začátku jsem proto neměl tak dobře zvládnutou technickou stránku a stalo se mi dokonce i to, že jsem si vypnul song uprostřed setu a najednou bylo v klubu ticho. Při jedné show se mi taky povedlo rozbít hned dvě hubičky na saxofon, což je součástka, bez které se nedá hrát. Další záložní jsem u sebe samozřejmě neměl.
Jeden z vtipných zážitků se mi stal loni na podzim v Hradci Králové. Hrál jsem na vyvýšeném pódiu v klubu a najednou mě jedna slečna z publika chytila za nohy. Ze začátku jsem si toho moc nevšímal, ale dopadlo to tak, že mě v závěru písničky stáhla s sebou dolů a oba jsme se rozplácli na parketě. Naštěstí se nám – ani saxofonu – nic nestalo.
V roce 2019 ses zúčastnil humanitární mise v Keni. Můžeš o této zkušenosti povyprávět?
Vyjeli jsme do zdravotnického zařízení Itibo, které zde založila adventistická organizace ADRA v čele s Alešem Bártou. Misi organizovala moje alma mater, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Pravidelně sem posílá tým složený z několika mediků, lékařů a vedoucího expedice.
Zhruba měsíc jsme pomáhali tamnímu zdravotnickému personálu. Setkali jsme se tam s opravdu širokým spektrem různých zranění a onemocnění a střídali jsme se na několika odděleních. Bylo to tedy poměrně náročné, ale byl to obrovský zážitek a zkušenost k nezaplacení. Rád bych se do Afriky někdy podíval znovu.
Plánuješ tedy na podobnou misi vyjet i někdy v budoucnu?
Určitě bych byl rád, kdyby se to podařilo. Nicméně, minule jsem byl v roli medika a teď už mám dostudováno, takže bych na misi vyjel jako lékař. Aby to bylo možné, budu se muset nejdřív podrobit klinické praxi. Rád bych v budoucnu absolvoval misi s Lékaři bez hranic. Vím, že s sebou berou i psychiatry, což je obor, který mě zajímá.
Čemu se aktuálně věnuješ více, medicíně, nebo hudbě?
V tuhle chvíli se víc věnuji hudbě. Možná i kvůli tomu, že jsem si potřeboval po studiu odpočinout. Vím, že od té chvíle, kdy nastoupím na lékařskou praxi, se jí budu věnovat až do důchodu. A než ta doba nastane, chtěl bych naplno využít potenciál, který mám v hudbě. Myslím si, že je i časově omezený. Přece jenom, teď mě ještě baví po nocích skákat po stagi, ale přijde čas, kdy se budu chtít usadit a žít trochu klidnější život.
Jak tě ve tvém výběru ovlivnil covid-19?
Logičtější by asi bylo se v době pandemie a omezení v kultuře obrátit spíš k lékařství než k hudbě, ale u mě tomu bylo paradoxně naopak. Využil jsem ten čas k seberozvoji v oblasti hudební tvorby a produkce. Když se nemohlo hrát, trávil jsem čas ve studiu. Částečně se ale medicíně stále věnuji, pracuji v očkovacím centru.
Kolik jsi měl během pandemie vystoupení?
V létě, kdy byly vládní restrikce mírné, byla situace šílená a vystupoval jsem téměř každý den. Myslím, že všichni umělci to měli podobně, snažili se dohnat ztrátu a zároveň byli fanoušci hladoví po hudbě. Naopak v době omezení nebyly koncerty žádné, nebo jen velmi komorní. Ale účastnil jsem se i různých live streamů a taky jsem vyrazil s Red Bullem na tour po sídlištích, kde jsem hrál lidem pod okny. Snažili jsme se hudbu a obecně kulturu alespoň trochu udržet naživu.
Jaké máš plány na letošní rok?
Na začátek dubna plánuji svůj první event, kde v rámci svého projektu uvedu novou hudební show, žánr a představím i nový singl. Saxofrancis byl dosud především komerční projekt. Hrál jsem nejrůznější žánry na širokém spektru akcí a většinou jsem se přizpůsobil dané události a publiku. Teď bych se chtěl žánrově víc vyprofilovat, konkrétně v rámci housové hudby, a vystupovat už jen s jedním typem show. Léto se pak ponese ve znamení vystupování, jeden celý měsíc strávím v Chorvatsku, kde budu hrát v místních klubech. Plánuju taky vydat spoustu nové hudby, kterou už mám připravenou.
Jsem zvědavý, jak se bude situace okolo koronaviru vyvíjet. Já i mí známí, kteří se věnují hudbě, zažíváme poměrně velkou frustraci. Snažíme se budovat hudební brand, který bude lidi bavit a zároveň vydělá i nějaké peníze, ale s každou vlnou je naše práce smetena a musíme začít téměř od znova. Pokud se letos bude opakovat situace z loňského a předloňského roku, možná své primární zaměření přehodnotím. Může se stát, že na „lékařské kolečko“ nastoupím už na podzim. Moc na to ale nespěchám, protože podmínky pro lékaře-absolventy jsou v Česku bohužel tristní. Není výjimkou, že inzerát hledající řidiče kamionu nabízí větší finanční ohodnocení. V tom jsme stále oproti zahraničí velmi pozadu.
Máš nějaký vzor, ke kterému vzhlížíš?
Určitě, je jich hned několik. V hudbě jsou to například Goldfish, John Summit, Bakermat, FISHER, Timmy Trumpet, Parov Stelar ale i Ben Böhmer nebo Rüfüs Du Sol a spousta dalších. Z medicínské sféry mě napadá například Tomáš Šebek. Je to veliká ikona Lékařů bez hranic, ke kterým vzhlížím.
František Šalanda alias Saxofrancis
- Úspěšný DJ a saxofonista, umělec televize ÓČKO
- Vystudoval hru na saxofon na Konzervatoři Pardubice a všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
- Odborná studie, na které se podílel, byla zveřejněna v časopise The American Journal of Emergency Medicine
- Získal 2. místo v týmové soutěži Medik roku 2019
- Baví ho hra na klarinet, příčnou flétnu, klavír a djembe, surf, snowboarding a sjezdové lyžování, motocross, střih a tvorba videa