Co mají společného Jaromír Jágr, David Bowie a Ellen DeGeneres? Odpověď je prostá – účes. Notoricky známý mullet, který se objevoval ve všech etapách napříč lidskou historií, zažil svůj vrchol slávy v osmdesátých letech. A stal se fenoménem. Václav Ševčík díky němu rozechvěl na svém rendez-vous i bílou orchidej, poletující kadeře Patricka Swayzeho si to dotančily do nejednoho filmového trháku a Jan Keller přinesl společně s ním trochu diverzity do nudných prostor Evropského parlamentu. Kde se trend v podobě deky na hlavě vlastně vzal? A co stojí za jeho nekončícím úspěchem?
Historii mulletu zmapoval do nejmenších podrobností spisovatel Alan Henderson, a to ve své knize Mullet Madness. Ta vidí původ účesu v době pravěku, kdy si tehdejší populace začala uvědomovat jeho skryté výhody. Takto ostříhané vlasy nebránily v dobrém výhledu a zároveň udržovaly krk v teple a chránily ho před deštěm. Nejstarší zdokumentovaný výskyt potom pochází z šestého století před Kristem. Řecké sochy z tohoto období dokazují, že mullet stál u samých počátků západní civilizace.
V moderních dějinách se „čolek“ objevuje pod parukami francouzských králů, na portrétech amerických prezidentů i na hlavě markýze de Sade. Jeho největší boom každopádně odstartoval počátek 70. let, kdy se díky Davidu Bowiemu nesmazatelně vryl do moderní popkultury. Mrkvový vodopád rozčepýřených vlasů se stal poznávacím znamením umělce, který byl po celou svoji kariéru známý svým androgynním stylem. V mulletu viděl způsob, kterým spojil tradičně nesourodý styl obou pohlaví, tedy krátké i dlouhé vlasy v jednom neutrálním provedení.
Ve stejném desetiletí se objevila i ikonická hříva Roda Stewarta, poprvé v době, když ve svých kombinézách vystupoval na Top of the Pops. Exhibicionistickému zpěvákovi dodala to, čeho si na svém vzhledu cenil ze všeho nejvíce – pompéznost a originalitu. Společně s ním se objevila i přehlídka rockerů s extra velkými bicími soupravami a véčkovými kytarami. Jak se ukázalo, tak se jednalo o pouhou ochutnávku toho, co mělo teprve přijít.
Dosavadní hranice tohoto trendu překonala léta osmdesátá. Mullet spojoval kultury, pohlaví i sexuální orientace. Každý, kdo v této době za něco stál, si na něm zakládal svou image. Kytarista Metallicy James Hetfield, otec Hanny Montany Billy Ray Cyrus nebo nezapomenutelný Patrick Swayze – ti všichni jeli v oblasti vzhledu jako přes kopírák. Nezáleželo už na tom, zda jste fanoušek metalu nebo country, jupík nebo punker, cyklista nebo motorkář. Mullet byl životní styl, kterým jste dávali najevo, že jste párty zvíře a rádi jezdíte v dunícím autě bez střechy.
A týkalo se to i žen. Cher nebo Jane Fonda jsou ukázkovými příklady toho, kdy se trend oprostil od genderových stereotypů. Na konci desetiletí se zádovlas nesmazatelně vryl i do lesbické kultury. V dokumentu American Mullet sdílejí lesbické ženy mimo jiné názor, že se jedná o jeden ze znaků jejich sexuality.
Popularita čolků začala postupně uvadat v devadesátých letech, mizet začal z obrazovek i každodenního života. S posledními známkami života se setkávala u subkulturních fajnšmekrů a outsiderů. V posledních deseti letech začíná milovaný i nenáviděný účes lehce ožívat, popularitu se mu snažila vrátit Rihanna, ve šlépějích svého otce se vydala i Miley Cyrus. O globálním návratu se určitě hovořit nedá, pokud ale máte odvahu „jít na Jardu“, tak je k tomu tak akorát ideální doba.