Na vývoj a výrobu materiálů z houbového mycelia se zaměřuje startup Myco z Kyjova. O podrobnosti o výrobě a vzniku firmy se s námi v rozhovoru podělil její zakladatel David Minařík.
Startup Myco, za kterým stojí David Minařík a Jan Ostrezi, přišel s neotřelým nápadem, jak nahradit neekologické obalové materiály. Při výrobě v přírodě rozložitelného materiálu využívají kromě odpadních pilin i papír nebo konopnou koudel. Substrátem následně nechají prorůstat houbu a výsledný materiál dále zpracují do požadovaných tvarů. V rozhovoru nám jeden ze zakladatelů odhalil, kde se dají výrobky z houbového mycelia využít nebo jaké jsou pro ně největší výzvy ve vývoji a výrobě.
Kdy a za jakých okolností Myco vzniklo?
Jak to tak bývá, šlo o souhru několika různých okolností. S partnerkou jsme trávili hodně času v lese a já jsem byl rozmrzelý, že nenacházím žádné jedlé houby. Ale zato jsem si začal všímat dřevokazných hub na stromech, které nelze přehlédnout, a napůl z legrace jsem říkal, že začnu sbírat je. Roli také sehrála má nespavost. Měl jsem období, kdy jsem po nocích hodně pročítal různé vědecké studie a zabrousil i do oblasti zabývající se houbami a jejich využitím. V neposlední řadě šlo také i to, že kvůli vážným zdravotním potížím naší dcery a mému obdivu k lékařům jsem chtěl dosáhnout nějakého zadostiučinění.
První pokusy s růstem mycelia začaly zhruba před třemi lety u nás doma v koupelně. Zhruba po roce se ke mně přidal materiálový inženýr Jan Ostrezi a pro další rozvoj jsme začali využívat můj malířský ateliér. Před rokem jsme se pak rozhodli založit společnost, přestěhovat se do větších prostor a jít do toho naplno. Náš tým má kromě nás dvou prvotních zakladatelů další čtyři členy.
Co vás přivedlo k vybudování firmy právě v Kyjově?
Já jsem se do Kyjova před pár lety přestěhoval za přítelkyní. Honza je místní a před Mycem pracoval v automobilové firmě v nedalekém Hodoníně. Všichni hodně tíhneme k přírodě, kterou tu máme za rohem. Ze začátku jsme si říkali, že rozjíždět takový projekt mimo velká technologická centra může být problém, ale ukázalo se, že to tak není. Hodně věcí se přeneslo do online světa, a navíc pravidelně jezdíme do Brna a Prahy, kde sídlí instituce, se kterými spolupracujeme.
Jak probíhá výroba obalů z mycelia?
Proces výroby se dělí do dvou kroků, přičemž první je příprava substrátu a pak následuje samotná výroba finálního produktu.
Substrát se vytváří z různých zbytků dřevozpracujícího nebo zemědělského průmyslu. My používáme hlavně odpadní piliny, které občas doplňujeme o další odpadní suroviny, například papír nebo konopnou koudel. Materiál sterilizujeme, aby v něm nerostlo nic jiného, než chceme, a naočkujeme ho houbou Reishi. Čtyři týdny pak houba, respektive její mycelium, prorůstá tímto jinak sypkým materiálem a tím ho spojí. Potom už prorostlý substrát jenom čeká na použití.
Samotná výroba produktů následně spočívá v tom, že prorostlý substrát nadrtíme, takže se opět stane sypkým, a pomocí formy natvarujeme do požadovaného tvaru. Protože však houba stále žije, mycelium se začne opět spojovat a během tří až pěti dnů výrobkem proroste a vytvoří na povrchu typický bílý povlak. Pak už výrobky jen vysušíme, čímž houbu zabijeme, a výrobek zbavíme přebytečné vlhkosti.
Proč jste zvolili právě Reishi? Zkoušeli jste i jiné druhy hub?
Ano, zkoušíme i jiné druhy, je jich spousta. Reishi se ale zatím jeví nejvýhodněji, protože se jí v tomto prostředí jednoduše dobře daří.
Do jaké míry ovlivňuje složení použitého substrátu konečný výrobek a jeho vlastnosti?
Složení substrátu je zásadní. Za prvé určuje, jak rychle, a jestli vůbec, ho zvládne houba prorůst. A samozřejmě do jisté míry ovlivňuje i mechanické vlastnosti, jako jsou pevnost, pružnost, hmotnost nebo izolační schopnosti.
Co je na celém výrobním procesu nejsložitější?
Nejsložitější je asi fakt, že pracujeme s přírodními procesy. Hodně úsilí věnujeme měření a následnému zajišťování stále stejných podmínek pro růst, abychom dosahovali konstantních vlastností. I tak je však výrobní proces proměnlivý a my na to musíme flexibilně reagovat.
V jakých oblastech mycelium najde uplatnění?
Věříme, že těch oblastí je spousta. Masovém rozšíření teď brání hlavně ekonomické aspekty, kdy technologie není tak optimalizovaná jako například výroba z plastů. Ale důraz na ekologické aspekty rostou každým dnem a legislativa nám jde pomalu, ale jistě naproti.
Velkou předností materiálu je jeho bezproblémová biodegradabilita. Největší přínos tedy bude mít tam, kde mají výrobky krátký životní cyklus či jsou vyloženě jednorázové. Protože jde ale o výrobu z odpadu, smysl podle nás bude mít i produkty, které mají mít životnost delší.
Kromě obalů, což je sám o sobě obrovský trh, vidíme velký potenciál ve stavebnictví. Mycelium by se dalo využít například na výrobu konstrukčních desek a izolací. Další prostor nabízí nábytkářství, už nyní se využívá v designu. Jiná výrobní technologie zase umožňuje vyrábět z mycelia náhražku kůže.
Je mycelium vhodné i pro kontakt s potravinami?
Pro kontakt s potravinami se teď snažíme získat certifikát. Vzhledem k tomu, že jde o čisté dřevo a houbu, která se používá jako doplněk stravy, věříme, že jej získáme. Je možné, že v budoucnu půjde materiál využít i pro jednorázové obaly na jídlo nebo kelímky.
Jak velké množství lidí podle vás řeší, do jakého materiálu je výrobek zabalený, když si ho kupují?
Přesná čísla vám neřeknu, my máme informace pouze zprostředkovaně od našich zákazníků, kteří poptávají obaly. Hlad po ekologickém řešení ale rozhodně cítíme. Je spousta firem, které mají zodpovědné chování ve své DNA, například výrobce bio čajů, a jednoduše je pro ně přirozené, že hledají taková řešení, která budou co nejméně zatěžovat přírodu. Jejich zákazníci to berou jako samozřejmost. Ozývají se nám ale i firmy, které nejsou zjevně „eko“, ale chtějí dělat něco víc, nebo si získat konkurenční výhodu. Bereme to tak, že lidí, kteří tyto záležitosti řeší, je již dost na to, aby je řešili i výrobci.
Jak se na váš plán na tvorbu obalů a dalších výrobků s využitím podhoubí tvářilo vaše okolí?
Reakce z blízkého i vzdálenějšího okolí je veskrze kladná. Lidé projevují zájem, chtějí se dozvědět víc, fandí nám a chtějí nás podpořit. Všechny členy týmu podporují i jejich rodiny. Nápad jako takový táhne pozornost a nemáme problém s tím, že by ho někdo nějak shazoval. To ale neznamená, že bude jednoduché to dotáhnout do masové výroby a celkově úspěšného byznysu. Čeká nás ještě spousta výzev a o některých z nich ještě ani nevíme.
Plánujete rozšiřovat svůj nápad a výrobky i do zahraničí?
Určitě ano. Protože se však s ekologií pojí i lokálnost, patrně to bude obnášet tvorbu dalších provozů v místech, kde je zdroj vstupního materiálu. Nemá smysl vozit obaly přes půl světa tam a zpět. Nějaká konkurence už ve světě funguje, ale máme v rukávu zlepšovák, který nám oproti nim umožňuje vyrábět efektivněji.