Zdroj: Gilly, Unsplash

Investice do meme stocks připomínají gambling, říká ekonom

Nejste si jistí, co přesně si představit pod trendem meme stocks? Přečtěte si náš rozhovor s ekonomem Svatoplukem Kapounkem, kde se dozvíte podrobnosti o jejich vzniku i reálných důsledcích pro trhy.

Pro spekulativní obchody s akciemi, které si během posledních let oblíbili drobní investoři, se vžilo označení „meme stocks“. O nejzajímavější případy těchto obchodů nebo i o svůj názor na tzv. meme kryptoměny se s námi podělil Svatopluk Kapounek, vedoucí Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Ekonom Svatopluk Kapounek
Ekonom Svatopluk Kapounek. Zdroj: se svolením S. Kapounka

Co přesně jsou meme stocks?

Meme stocks jsou akcie, jejichž obliba, přesněji řečeno poptávka, je tvořena sentimentem a davovým chováním, které podněcují informace šířící se po internetu zejména prostřednictvím sociálních sítí.

Kdy se tento fenomén začal objevovat?

Pojem „meme“ jako takový pochází z biologie a je starší více než 40 let. Označuje „kulturní gen“, který má schopnost se, stejně jako gen biologický, replikovat, mutovat a šířit pod vývojovým tlakem. V souvislosti s meme stocks se pojem „meme“ týká informace nebo myšlenky šířící se po internetu, především na sociálních sítích, podobně jako kreslené vtipy a obrázky označované jako memes.

O fenoménu meme stocks poprvé v roce 2020 hovořili zástupci Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států amerických, a to v souvislosti s koordinovanými spekulativními nákupy určitých aktiv drobnými investory. V polovině ledna 2021 se tyto koordinované kroky zapsaly do historie spekulativním útokem proti krátkým pozicím na akcie společnosti GameStop. V průběhu roku pak následovaly další spekulativní hromadné koordinované nákupy vybraných komodit a akcií, následně nazývaných „meme stocks“. Koordinace těchto skupin drobných obchodníků – které nelze nazývat investory – probíhala, a ještě stále probíhá, především prostřednictvím sociální sítě Reddit v rámci skupiny WallStreetBets.

Jaké jsou podle vás nejzajímavější případy meme stocks?

Nejzajímavějším případem je právě společnost GameStop, která zaujme především silným příběhem. Jedná se o prodejce videoher, o jehož bankrotu začalo spekulovat koncem roku 2020 mnoho velkých hedgeových fondů, a to kvůli vysokým ztrátám způsobeným absencí online distribučních kanálů. Tato firma ale má za sebou relativně velký počet nadšenců – mladých spekulantů. Firma byla založena již v roce 1984 a mnoho dnešních mladých lidí si zde s rodiči kupovalo své první videohry. Mají proto k této společnosti osobní vztah. A právě tato skupina nadšenců vedla začátkem roku 2021 vlastní koordinovaný spekulativní útok na růst cen akcií, který vyústil ve více než 650% skokový nárůst kurzu akcie této společnosti. Mezi další případy meme stocks můžeme zařadit například AMC Entertainment Holdings Inc., KOSS Corporation, ale i společnost Tesla, která je také častým terčem spekulativních útoků.

Koho investice do meme stocks lákají? Dá se říct, že se jedná spíše o nezkušené investory?

Meme stocks lákají především nezkušené investory, kteří mnohdy ani investory nejsou. Jejich aktivitu lze přirovnat spíše ke „gamblingu“. S tím je spojen také jeden z dalších negativních efektů meme stocks – závislost mladých lidí na obchodování s finančními aktivy prostřednictvím nejrůznějších platforem. Mnoho mladých lidí se nechalo zlákat zprávami o snadném výdělku v médiích anebo cílenou reklamou. Většina z těchto nezkušených investorů bohužel nakoupila a začala obchodovat finanční aktiva, aniž by rozuměli základům chování trhu a ekonomickým fundamentům. Z toho zákonitě plyne, že většina těchto drobných investorů na kapitálových trzích prodělává, čehož zneužívají mnohé obchodní platformy nabízející své služby zdánlivě „bez poplatku“.

Je pravda, že jsou všechny investice do meme stocks vysoce riskantní, nebo existují i výjimky?

Riziko je v tomto smyslu relativní pojem. Můžeme říci, že všechny meme stocks jsou nadprůměrně volatilní akcie, jejichž cena není primárně určena ekonomickými fundamenty, ale sentimentem a davovým chováním. To ovšem neznamená, že by se některé, zejména ty největší cenové skoky, nedaly předvídat. Na tradiční modely oceňování aktiv ale můžeme v tomto případě zapomenout. Příčinou významných cenových skoků kurzů akcí některých společností je spekulativní chování hedgeových fondů (efekty short-squeeze a gamma-squeeze). Velmi zjednodušeně řečeno, na meme stocks vydělávají především zkušení spekulanti, kteří znají řízení rizik těchto fondů. S touto znalostí není příliš složité důsledky chování fondů předvídat a prudkých nárůstů využít k nadprůměrným ziskům s relativně přijatelným rizikem.

Jaké jsou důsledky, které přináší meme stocks a jiné tržní anomálie?

Nejzávažnějším důsledkem je snížení efektivnosti trhů. Konkrétně informační efektivnosti, která je založená na schopnosti trhů ocenit akcie správnou, tzv. fundamentální hodnotou. Zprávy šířící se po sociálních sítích způsobují davové chování formující růstové a klesající trendy. Do popředí zájmu investorů se tak dostává technická analýza, založená právě na předpokladu neefektivních trhů. Dlouhodobé hodnotové strategie tak v porovnání s krátkodobým chováním trhů ztrácí na atraktivnosti, což znemožňuje hlavní funkci trhu – efektivní přerozdělení finančních zdrojů.

Co si myslíte o meme kryptoměnách typu Dogecoin?

Můj názor na všechny kryptoměny je relativně radikální, i když s těmito aktivy obchoduji. Fundamentální hodnota většiny kryptoměn se blíží nule. Jejich poptávka je závislá primárně na sentimentu. Konkrétně Dogecoin je navíc významně ovlivňován zprávami, které přes Twitter šíří jediný člověk – Elon Musk.

Je pravda, že některé kryptoměny představují relativně zajímavé inovace v oblasti informačních technologií. Hodnota těchto technologií ale plyne z jejich využití konkrétními firmami a institucemi, například komerčními bankami. Takové firmy a instituce prostřednictvím inovací založených na vybraných technologiích kryptoměn vytváří přidanou hodnotu, která se projeví v nárůstu fundamentální hodnoty těchto firem, a tedy i v nárůstu cen jejich akcií.

Mnoho mladých nadšených lidí často argumentuje, že kryptoměny nahradí tradiční měny. Toto se ale nestane při stávající volatilitě kryptoměn. Jednou z hlavních funkcí peněz je prostředek směny. Představte si, že byste si pronajali byt a nájem byste ve smlouvě stanovili například v měně bitcoin. Pravděpodobně byste museli v některých měsících platit i dvojnásobný nájem. Kryptoměny by tak pro směnu mohly být využitelné pouze ve chvíli, kdy by existovala instituce, která by korigovala reálnou cenu kryptoměn. Tedy to, co si za kryptoměny můžeme reálně koupit. Tím by byl ale zničen základní koncept kryptoměn – nezávislost na institucích typu centrální banky.


doc. Ing. Svatopluk Kapounek, Ph.D.

  • Vedoucí Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
  • Prorektor pro tvůrčí činnost Mendelovy univerzity v Brně
  • Šéfeditor časopisu European Journal of Business, Science and Technology
  • Vedoucí výzkumné skupiny MendelFinHub
  • Na PEF Mendelovy univerzity v Brně vyučuje předměty Kapitálové trhy, Mezinárodní finance, Portfolio management nebo Analýza finančních dat.
  • Ve své vědecké činnosti se věnuje finanční ekonometrii, finančním trhům a měnové politice.
  • V předchozích dvou letech působil také jako prezident České společnosti ekonomické.

Více informací o anomáliích na finančních trzích spojených s meme stocks a efekty short-squeeze a mnoha dalších zajímavých tématech z oblasti finančních technologií a kryptoměn se dozvíte na konferenci FinTech Roadmap 2022, která se koná 22. 4. v Brně.