Česká firma Optimistic coffin přináší oživení oboru pohřebnictví, do kterého se designéři dosud zrovna nehrnuli. Přečtěte si rozhovor s Jiřím Ďurišem, který navrhuje rakve a urny s neotřelým vzhledem.
Firma s názvem Optimistic coffin může vyvolat značně protichůdné reakce. Podle jejího zakladatele Jiřího Ďuriše se ale podnik setkává s velmi pozitivní zpětnou vazbou. Přečtěte si, jak se jeho produkty liší od těch tradičních a co designéra inspirovalo k jejich tvorbě.
V čem spočívá přínos „optimistických“ rakví a uren?
Naše produkty, které prodáváme přes pohřební služby, jsou v novém, nadčasovém designu. Jejich jedinečnost spočívá v inovativním, neotřelém, kultivovaném a optimisticky laděném vzhledu s použitím současné barevnosti i grafiky. Nový produkt, navzdory své funkci, nepůsobí depresivně. Pozůstalým se snaží usnadnit nelehký úkol – důstojně se rozloučit s milovanou osobou.
Kdy vás začalo pohřebnictví zajímat? Všimla jsem si, že jste se jím zabýval i ve své bakalářské práci.
Ano, počátek mého zájmu o „věci poslední“ je opravdu z období studia na UTB ve Zlíně. Zde mě napadlo udělat jako bakalářskou práci nový design rakve. Po osobním smutném zážitku s pohřbem mojí maminky jsem se odmítal smířit s nevkusnou realitou. A tak přišel nápad udělat rakev jinak.
Kdy firma vznikla?
Naše firma, respektive výrobek, vznikl v roce 2013 za podpory kamaráda, který má své truhlářství. Nejprve jsme vyrobili prvotní funkční vzorky z ohýbané překližky, které jsme vystavovali na akcích jako je Prague Design Week, MeatDesign, Designblok, DesignShaker a podobně. Zde se ukázal enormní zájem – i mediální – o tento produkt, a tak jsme se rozhodli rakve a posléze i urny vyrábět.
Výrobky z ohýbané překližky byly ovšem náročné na výrobu a výrazně navyšovaly výslednou prodejní cenu. Změnili jsme tedy technologii výroby i materiál. V roce 2018 jsem výrobci udělil licenci na výrobu a prodej. Já jsem si ponechal funkci Art direktora. A musím se pochlubit, že za náš počin jsme v témže roce vyhráli druhé místo v soutěži Živnostník roku.
S jakými reakcemi se obvykle setkáváte?
Kupodivu, celou tu dobu vývoje, výstav, modelování, vyrábění a samotného prodávání provází pozitivní ohlasy, až na hraně fanouškovství. Svědčí o tom osobní reakce i ohlasy na sociálních sítích. V našem případě nejde ani tak o byznys jako spíše o poslání. Naše spolupráce s paliativní péčí je toho důkazem.
Jak úspěšný je tedy váš podnik?
I přes velký zájem o naše produkty, počty prodaných kusů prozatím nejsou tříciferné, ale dvouciferné. Stále hlavní roli sehrávají předsudky typu: „Co by tomu řekli ostatní.“ Důležitý je i fakt, že o pohřbu většinou rozhodují pozůstalí, nikoli zemřelí.
Vaše nabídka je poměrně rozmanitá. Jaké možnosti zákazníci při výběru konkrétního výrobku mají? Můžou si vaše návrhy ještě nějak dále přizpůsobit?
Ano, přesně pro tento způsob možných osobních úprav, vzkazů a podobně jsou naše produkty uzpůsobeny. Nebráníme se jakémukoli splnitelnému přání, které je vyrobitelné a dá se časově zvládnout.
Kolik vaše výrobky stojí? Jsou dražší, než ty „tradiční“?
Na tuto otázku vám nemohu uceleně odpovědět, jelikož, jak jsem již na začátku uvedl, prodáváme zejména přes pohřební služby. Ty mají svoji cenovou politiku a my jim můžeme finální cenu pouze doporučit. Naše doporučené ceny rakví začínají zhruba na 11 600 korun. Cena se ovšem navyšuje změnou lazury, polstrování, madel a nadstandardních požadavků. Cena uren začíná cca na 3 500 korun.
Působíte pouze na českém trhu, nebo i v zahraničí?
Náš záměr je působit hlavně na českém trhu, ale máme zakázky i pro Slovensko, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Itálii nebo Nizozemí – to jsou zatím objednávky v řádu jednotek kusů.
Kromě Optimistic coffin se věnujete dalším projektům. Jakým?
Mým hlavním zaměstnáním je pedagog na střední škole zaměřené na design a mám také vlastní studio HogoFogoDesign, kde navrhuji logotypy, interiéry i produktový design.
Co říkáte na projekty jako je Eterneva, která vyrábí z ostatků zemřelých diamanty? Myslíte, že jejich cíl je podobný jako váš?
K těmto produktům mám trochu odtažitý vztah – doufám, že nikoho neurazím. Je to sice osobní věc, ale z mého pohledu je na hraně kýče. My se snažíme vnést do tohoto smutného oboru jinou filozofii, příběh a hlavně vkus. Náš design je jednou z cest, jak přispět k uvědomění, že nikdo není nesmrtelný a že bychom se měli důstojně rozloučit s každým člověkem.