Skupina amerických vědců vyvinula společně s designéry koncept, který zájemcům umožňuje vypěstovat vlastní steak z lidského masa. Cílem projektu je upozornit na etiku a kontroverze spojené s laboratorním pěstováním masa ze zvířecích buněk.
Ouroboros Steak lze vypěstovat v domácích podmínkách, a to pomocí buněk získaných z vnitřní strany tváře a krevního séra. Výsledné kousky masa, které jsou aktuálně vystaveny jako prototypy na výstavě Beazley Designs of the Year, jsou vypěstovány bez toho, aniž by bylo jakkoliv ublíženo zvířatům. To se každopádně nedá říct o laboratorně získaném mase, které vyrostlo ze zvířecích buněk.
Ačkoliv se tato varianta tváří jako šetrná a udržitelná alternativa k masnému průmyslu, tak se zakládá na tzv. fetálním bovinním séru (FBS), které významně podporuje růst kultur. To se každopádně získává z krve telecích plodů poté, co byly poraženy jejich těhotné matky. Výsledný produkt je proto v rozporu s proklamovanou cruelty-free filozofií, na které chce tato alternativa v budoucnosti významně stavět svůj tržní potenciál.
„FBS stojí značné množství peněz a zvířecích životů. A ačkoliv některé laboratoře tvrdí, že tuto problematiku vyřešily, tak tato tvrzení nepodporuje ani jedna z nezávislých vědeckých studií,“ říká Andrew Pelling, který vyvinul Ouroboros Steak společně s průmyslovou designérkou Grace Knightovou a umělcem a výzkumníkem Orkanem Telhanem.
Prototyp je pojmenovaný podle starodávného symbolu hada, který pojídá vlastní ocas. Verze vystavená v londýnském Design Museum byla vyrobena s použitím lidských buněčných kultur a lidského krevního séra, které bylo získáno z prošlé darované krve.
V rámci konceptu se uvažuje o tom, že uživatel získá potřebné buňky pomocí vatového tamponu z vnitřku své tváře, které následně umístí na houbové mycelium. Po dobu následujících tří měsíců je třeba kulturu udržovat v teple a krmit ji lidským sérem, a to do doby, než steak dosáhne požadované velikosti.
Prošlá lidská krev od dárců je mnohonásobě levnější a udržitelnější než FBS, z kulturních důvodů ale vzbuzuje nejednu kontroverzi. Podle Grace Knightové ale případná kritika není zcela na místě. „Lidé si myslí, že jíst sebe sama je kanibalismus. U laboratorně vypěstovaného produktu tomu tak ale technicky není.“
„Nepropagujeme to, aby bylo „pojídání sebe sama“ vnímáno jako reálné řešení, které uspokojí nutriční příjem bílkovin. Spíše upozorňujeme na to, že pokud chceme konzumovat maso v takovém tempu, jako doposud, tak bude třeba poskytnout jisté oběti. A ruku na srdce – ne každý si bude v budoucnu moct dovolit zvířecí maso, takže nezbude jiná možnost, než si ho sám vypěstovat,“ dodává Orkan Telhan.
Laboratorně pěstované maso není doposud dovoleno prodávat v žádné světové zemi, odhaduje se každopádně, že tento sektor vyroste do roku 2025 ze současných 206 milionů na 572 milionů dolarů. Svojí roli v tom bude hrát zejména zvýšený zájem o podmínky, za kterých je maso aktuálně získáváno, a to především s ohledem na krutost a nelidský přístup v chovech.