Pohyb je důležitý a patří i do pracovní doby. To české i zahraniční zaměstnance učí pohybová specialistka a zakladatelka projektu Fpohybu Nela Ďopanová. Přečtěte si náš rozhovor.
Změnit své pohybové návyky a tím získat nejen fyzickou, ale i psychickou pohodu, zní jako lákavý cíl. Není ale tak snadné toho dosáhnout, a proto Fpohybu ukazuje firmám i jednotlivcům, jak na to. Zakladatelka projektu Nela Ďopanová se od narození potýká s rozštěpem páteře, který právě díky pohybu a vnímání těla rozchodila. Své bohaté osobní zkušenosti, které získala v průběhu let, se rozhodla přetavit ve vlastní byznys a pomáhat tak dalším lidem. Zeptali jsme se, jak Fpohybu vzniklo a jaké problémy umí vyřešit.
Čím přesně se Fpohybu zabývá a jaká je vaše cílová skupina?
Smyslem Fpohybu je přirozenou a jednoduchou cestou zahrnout pohyb do pracovního dne člověka. Žádná posilovna ani žádný sport totiž nikdy nepřinesou tolik, jako když se naučíme vnímat své tělo a svůj pohyb v průběhu dne. Prostřednictvím dlouhodobých programů, motivačních přednášek a individuálních konzultací se snažíme vytvořit změnu pohybové kultury v ČR a ve světě.
Naším cílem je poskytnout návod, jak předcházet bolestem těla a nedostatku energie a jak je řešit, aby si zaměstnanci čas strávený v práci užili, byli produktivnější a cítili více energie. Zdravé tělo má totiž vliv nejen na kvalitu života, ale i na pracovní výkon. Primárně se zaměřujeme na sedavce, ale pracujeme i pro zaměstnance ve výrobě či skladu nebo pro řidiče.
K založení Fpohybu vás motivovalo vaše vlastní zdraví a bohaté zkušenosti s fyzioterapií. Kdy ale přišel ten rozhodující moment, kdy jste si řekla, že založíte vlastní firmu s tímto zaměřením?
Nepamatuju si úplně jeden stěžejní moment mého rozhodnutí. Viděla jsem příležitost něco změnit k lepšímu, vytvořit novou hodnotu a náročné pro mě tehdy bylo rozhodnout se, jestli se vydám cestou neziskovky nebo firmy. Rozhodla jsem se pro firmu, a protože jsem ještě studovala vysokou školu, nijak jsem nespěchala. Dala jsem dohromady tým, vytvořili jsme program, s ním jsme šli do dvou firem a zkoušeli jsme si to u nich po dobu dvou měsíců zadarmo. Po skončení jsme sesbírali zpětnou vazbu, a protože byla velmi pozitivní, začali jsme shánět první platící klienty. Kvalita programů je pro nás od začátku velmi důležitá, díky čemuž se hned z kraje klienti nabalovali díky doporučením a našim známostem. Po ukončení vysoké školy už bylo Fpohybu „zajeté“ s platícími klienty, takže jsme v krasojízdě pokračovali dál na plný úvazek.
Jak velký je váš tým?
Náš tým tvoří zhruba 17 lidí. Pět z nich se podílí intenzivněji, zbytek dle potřeby práce.
S jakými problémy se u klientů nejčastěji setkáváte?
Hned se nabízí odpovědět, že nejčastěji zaměstnance trápí například bolesti zad, hlavy a karpální tunely. Za mě je tím hlavním problémem příčina těchto bolestí a tím je většinou přístup a vnímání pohybu. Často se setkáváme také s neschopností se soustředit a zvýšenou mírou stresu. Tělo a mysl jsou propojené nádoby, takže jedním můžeme ovlivnit druhé a naopak. Když se naučíme, jak pracovat s tělem i během pracovní doby, můžeme být produktivnější a cítit se dobře ve svém těle.
V jednom z rozhovorů jste řekla, že by člověk měl být spíš pohybovým generalistou než specialistou. Co to přesně znamená?
Věnovat se různé škále pohybu. Naše tělo má úžasnou schopnost, že nás dělá lepší a lepší v aktivitě, které se pravidelně věnujeme. Stávají se z nás tedy specialisté na daný pohyb. Když se budu pravidelně věnovat například hokeji, moje tělo se postupně adaptuje na tento jednostranný dynamický pohyb v náklonu na jednu stranu. Tím ale přetížím jednu část těla a tělo mi to pak oznámí prostřednictvím svalové nerovnováhy, případně i bolesti. Myslím, že není nutné snažit se být za každou cenu pohybovým generalistou. Jen se občas zamyslet nad tím, že jestli se chci na nějaký sport specializovat, je potřeba jej dobře kompenzovat. Dělat tedy dostatek jiných aktivit, díky kterým vracím své tělo do rovnováhy, aby bylo bez bolesti.
Jak moc je těžké osvojit si zdravé pohybové návyky pro někoho, kdo je dosud ignoroval?
To záleží na vůli, potřebě a vytrvalosti jednotlivce. Jestli to někdo zkusil několikrát a nikdy u toho nevydržel dlouhodobě, doporučuji začít se zdánlivým málem, z toho mála si udělat návyk a postupně přidávat. Vytvořit si návyk trvá zhruba 21 dní. Ale aby ho náš mozek začal vnímat jako každodenní rutinu, jako je třeba čištění zubů, je důležité vytrvat 3 až 6 měsíců. A to už je výzva. Někomu může dobře fungovat, když se domluví s někým blízkým na stejné aktivitě a vzájemně se na cestě budou podporovat.
Čím by takový člověk měl nejlépe začít?
To je těžká otázka. Důležitá je za mě určitě vnitřní motivace. Když budeme poslouchat svoje tělo, většinou nás upozorní, že je potřeba nějaká změna a pak už je to o tom, jak každý z nás zareaguje. Někdo začne tím, co ho bude bavit nebo se půjde poradit za odborníkem, co by pro jeho tělo bylo nejvhodnější. Určitě není na škodu začít nejpřirozenějším pohybem, což je chůze.
Myslíte, že je v dnešní době v Česku „běžné“ navštěvovat fyzioterapeuta, pokud máme problém?
K tomu nemám dostatečná data, ale podle mého se to bude lišit ve městě a na vesnici. Stále je větší tendence v případě bolestí nebo tělesné nepohody jít nejdříve za doktorem, přitom by v mnoha případech návštěva fyzioterapeuta mohla být efektivnější.
Podle čeho se posuzuje „kvalita“ fyzioterapeuta? Podle čeho člověk pozná, ke komu má jít?
Důležité je najít si fyzioterapeuta, který je ochotný, srozumitelně komunikuje, hledá řešení problému, dívá se a hledá souvislosti. Prostě přistupuje k člověku a tělu komplexně, to je dle mého dobrá volba.
Co považujete za svůj největší úspěch?
Kvalitu svých vztahů a to, že u mě převažuje hezký pocit ze sebe sama, když večer usínám.
Zajímá vás víc? Nela Ďopanová bude jedním z hostů Sirius Festivalu MyFace, který se uskuteční v sobotu 10. 9. 2022 v Hotelu Maximus Resort v Brně. Na festivalu vystoupí s tématem Navzdory diagnóze.