Válečný konflikt na Ukrajině vyvolaný Ruskem budí silnou reakci veřejnosti. Část české společnosti projevila podporu prostřednictvím sociálních sítí, vyvěšením vlajky nebo finančním příspěvkem.
Nikoho asi nepřekvapí, že někteří političtí představitelé veřejně podporují Ukrajinu a její obyvatele. Patří mezi ně například předseda senátu Miloš Vystrčil nebo ministr vnitra Vít Rakušan. Svoji solidaritu vyjadřují ale také masy jednotlivců, instituce a přibývá i soukromých firem.
Mezi podporovatele Ukrajiny můžeme zařadit část vysokých škol, které se rozhodly vyjádřit svůj postoj především kvůli svým studentům a akademikům ukrajinského původu. Na sociálních sítích se v podobném duchu vyslovily třeba pražská Univerzita Karlova, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykova univerzita nebo Mendelova univerzita v Brně. Celkový výčet je však mnohem delší.
Mimo akademickou obec alespoň symbolicky vyvěsila vlajku část obcí nebo i Městské divadlo Zlín. Dále svou podporu vyjádřily projekty Hlídač státu, Paměť národa a další neziskové organizace, například Člověk v tísni, který také spustil dobročinnou sbírku SOS Ukrajina.
Podpora od soukromých firem
Co se týče byznysové sféry, jednou z prvních velkých společností, které se u nás veřejně přihlásily k podpoře, byl Rohlík Tomáše Čupra. Jak sama společnost přiznává, je to i kvůli tomu, že na občanech Ukrajiny částečně stojí fungování samotné firmy. Postupně se k podporovatelům na sociálních sítích připojila například Alza a z jednotlivců pak zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková, předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon nebo předseda představenstva Direct pojišťovny Pavel Řehák.
Firmy také začínají pomáhat finančně a přispívat do veřejných sbírek. Podle informací deníku E15 investiční skupina Pale Fire Capital poslala tento týden na okamžitou humanitární pomoc Ukrajině milion dolarů a připravila 250 lůžek pro ukrajinské uprchlíky.
Podpora z firemní sféry ale přicházela pomaleji než z ostatních zdrojů. Možných důvodů, proč tomu tak je, je hned několik. Některé firmy jednoduše nechtějí spojovat svůj byznys s politikou, případně ohrozit obchodní styky s Ruskem. Dalšími důvody může být prostý nezájem nebo nedostatek odvahy. Některé firmy se bojí, že přijdou o zákazníky, kteří k situaci zaujímají odlišný názor. Pro tento argument je poměrně dobrým příkladem právě diskuze pod příspěvkem Rohlíku. Část sledujících zde vyjádřila své rozhořčení a nesouhlas s podporou.
V každém případě se jedná o velké společenské téma, a to nejenom v České republice. Firem, které podporu vyjádří, bude pravděpodobně postupně přibývat.
Zdroj: sociální sítě jmenovaných subjektů (Twitter, LinkedIn, Facebook)